Celorepublikový slet Amigistů

Dneska začíná v Bystřici u Jičína (tam kde je les Řáholec a žije v něm Rumcajs, Manka a Cipísek) celorepublikový slet majitelů a fanoušků obstarožního počítače Amiga. Inu rozhodl jsem se akci navštívit a podívat se jak si žije Amiga komunita dnes, sedm let co jsem ji opustil.
Pokusím se napsat takovou online reportáž ze srazu, tedy, pokud v místě konání bude dostatečný signál mobilního telefonu a bude tam fungovat ‚Géčko‘.

22:58 25. 5. 07 – Takže asi bych mohl začít s online reportáží, kterou jsem sliboval. Bohužel jsem tak trochu líný a tak na to kašlu, snad někdy jindy.

Ale abych své čtenáře neošidil o zážitky z akce, tak začnu velice známou větou od velmistra českého scifi Jiřího Kulhánka, se kterou si psal hlavní hrdina Cesty Krve Maxmilián. Dneska se nic zvláštního nestalo.

26.5. 2007 – Dnes se nic zvláštního nestalo
27.5. 2007 – Dnes se nic zvláštního nestalo

No tak tedy vážně, jak jsem psal akce probíhala v Bystřici v budově bývalého restauračního zařízení pokleslé cenové skupiny, ve kterém dočasně žije organizátor Joska s rodinou a sbírkou Amig. Musím uznat, že si asi docela pořádně máknul, protože do prvního patra kde se nacházel sál prý už 15 let nikdo nevkročil, aby uvedl sál do obyvatelného stavu.

Takže po příjezdu na akci, původně jsem tedy chtěl tím vlakem, ale nějak jsem si to na poslední chvilku rozmyslil, neboť mě navedl Oldrick na Dodu, že bych se mohl přidat k němu a Damimu a děkuji tedy bohu, vlastně Oldrickovi, že mě tak navedl. Nicméně abych se dostal k tomu příjezdu na akci…

se nic zvláštního nestalo, ne, kecám, seznámil jsem se se všemi kdo byl přítomen, bohužel já hlava postarší a tak trochu zapomínám jména a nebo si je dokonale pletu, tak jsem za hodinu neveděl kdo je kdo, jediný koho jsem si zapamatoval, byl Prober, protože seděl hnedle vedle mě u svého laptopu, ano i tací se najdou na Amiga akcích a vláčí si sebou své hnusné, plesnivé PC s platformou Windows, no a já nebyl výjimka.

Po seznámení jsem se jal vypátrat, zdali by nebylo nějaké to připojení k internetu, neb jsem na okně budovy zahlédl WiFi anténu a určitě tam nebyla pro srandu králíkům, byla tam proto, že ač na vesnici tak i k internetu se dalo připojit. Takže celou dobu jsem byl takřka stále online.

Dále pak následovalo seznámení se soudkem Gambrinusu a debaty tak kolem o všem se všemi. Unaven po vyčerpávající cestě horkou Prahou jsem zvládl tři pivka a mohl jsem si jít lehnout, hladový.

Ne to jsem nešel, protože hostitel a jeho manželka překvapil, opět, kde se vzala tu se vzala obložená mísa, máslíčko a spoustu chlebů, takže jsem ve finále ani nepotřeboval těch pár čínských polévek, které jsem si vzal pro strýčka příhodu.

Druhý den po ránu jsem se pustil do toho, kvůli čemu jsem na „párty“ jel a tím jsem myslil dát si dohromady nepořádek ve svém starém Amiga Workbenchi, roztřídit a zachránit svá data, obhlédnout jak si stojí Amiga dnes a co je pro ní nového a sem tam prohodit pár slov s nějakým tím Amigistou. Celý den jsem se zabýval svou prací a tříděním veškerého archivu české scény, který jsem nashromáždil za těch pár let své působnosti v řadách Amigistů. Ostatní účastníci se bavili po svém a to zvláště pak hraním starých dobrých her, tak jsem zase viděl živě Turricana, Lotus a jím podobné, báječné a nezapomenutelné hry. Mezi tím vším jsem zvládl udělat menší aktualizaci svého webu o Atari textovkách a pokoušel se pochopit jak funguje a jak implementovat na své stránky RSS, bohužel u toho jsem tak trošku ztroskotal, protože jsem přišel na spoustu neřešitelných problémů.

K obědu se pro všechny připravil vepřový guláš s knedlíčkem, čili vše bylo při ruce, dokonce i to pivo, protože Joskovi děcka se ujali obsluhy starších fanatických pánů a nosili jim pivo až pod nos. A tak to probíhalo až do večera…

Na druhý den byla připravena snídaně opět v režii Joskovi ženy a děcek, párečky a klobásy s chlebem, hořčicí a kávo opravdu přišli všem vhod. Dopoledne se klábosilo a pomalu se společenstvo začalo rozpadat a balit domů a poklízet nepořádek.

Celkově, když to zhodnotím, tak to byla poslední dobou jedna ze super akcí, no poslední na které jsem byl bylo setkání Amiga Klubu Frýdlant před čtyřmi lety. Děkuji tedy Joskovi a jeho rodině za organizačně vyvedenou akci a všem zúčastněným za to, že jsou ještě lidé, kteří se Amigou zabývají, jedinou věcí, která mě docela mrzí, že už upadla ta stará dobrá Amiga scéna nikdo zde už vlastně na Amigu ani nic nedělá, myslím tím takový ten scene duch, který skončil poslední Apocalypse párty v Brandejse nad Labem, ale což třebas se to ještě jednou změní a na chvilku ožije i ta stará scéna teďko zrovna nemám na mysli reinkarnaci starých osobností, ale někoho nového.

Za čtrnáct dnů se koná podobná akce v Budějicích, ale tentokrát to bude setkání příznivců osmibitových Atari. Na akci se chystám také a doufám, že snad nebudu líný psát nějaký ten online report, i když jak se znám tak se na to vybodnu a pak to budu dohánět s křížkem po funuse…

Fotky z akce které jsem pořídil přidám, během několika málo dnů.