Nikdy nevydané textovky

Zase jsem se trošku prohrabal v truhlici svých zdrojáků pro Amigu a našel skoro zapomenuté a nikdy nevydané pokusy o textovky.

Všechno to začalo někdy na jaře roku 2008, kdy jsem se k Amize vrátil, pravdou je, že sice skrze WinUAE, fyzicky jsem ji zapnul, tak dvakrát od té doby.

Jaro 2008 bylo fajn, pokoušel jsem se oživit děsně starou záležitost, kterou jsme v létě 1998 začali s Lahváčem, textovku o skupině Vertical Syndicate, v podstatě jsme ji skoro celou vymyslili na SHEEPU 98 v Částkově, tam se také mělaodehrávat. Ani nevím proč nás napadlo hru pojmenovat – Ovečka udělala béé.

Začal jsem na hře pracovat a napsal jsem v podstatě první level, který se odehrával v Tachově, kde se hlavní hrdina pohyboval kolem nádraží a v přestrojení se snažil vetřít na akci pořádanou skupinou Vertical Syndicate – SHEEP. V původním konceptu to mělo být tak trošku jinak. Více či méně jsem se ale držel zadání od Lahváče, i když některé hovadiny jsem vyházel. V létě se mi povedlo dokončit první level a vypustit demo, hlavně jsem tedy pracoval na engine hry, tak abych jej vzal a znovu předělal.

Samozřejmě jak už to bývá, tak došly nápady, jak pokračovat dál. No a tak jsem si Ovečku na pár měsíců odložil a začal psát Resetkání 98 directors cut aneb Preclíkův příběh, asi si pamatujete jak v původní hře z roku 1998 celou hru hráče provázel Jakub Preclík.

Napsal jsem na papír několik desítek lokací, které jsem kombinoval i s další, nedokončeným dílkem nazvaným Mrtfáks. V podstatě šlo opět o parodickou záležitost odehrávající se po lesích, kde hráč coby Jakub Preclík bojoval s Mrtváky ať už pomocí sečných zbraní, a nebo třeba lesnickým bagrem na stahování klád. Koncept hry byl v té době nevídaný, k cíli jednotlivých úkolů vedlo vždy několik možností, ale asi jsem si toho vzal trochu moc.

Opět jsem tuhle záležitost odložil, s tím, že až bude čas, tak se k tomu vrátím, nikdy se tak nestalo, i když některé nápady jsem použil ve „12“.

Dalším počinem, kde jsem si stále snažil vylepšit a zdokonalit engine her byl pokus o investigativní žurnalistickou brakovou hříčku – Zvláštní vydání, tu jsem začal psát opět na jaře roku 2010, hlavní hrdina – investigativní žurnalista Radek Hrdlička přijíždí do provinčního městečka vyšetřit podivné úkazy, které se odehrávají noc co noc na nedalekém hradě Czurákovitze.

V té době byl už můj engine skoro dokonalý, neboť podle scénáře se hned v několika úvodních lokacích hráči přihodí taková malá nehodička, tak jak si to vykračuje po železniční trati, smekne se mu nožka a nešikovně se mu zapříčí mezi pražci, tak, že mu nateče a bohužel, pilka po ruce není a tak…

… co čert nechce, se zrovinka blíží nákladní vlak a hrdina strachy prostě omdlí. Samozřejmě, že i hra nadále pokračuje, následuje totiž střih a čas se vrátí o půl hodinu zpět, kde nastoupí na scénu další hrdina – Jarda Štáfek, který se lesem toulá jako nějaký vandrák – toho jsem si vypůjčil z Debils Action.

Hráč co by Jarda Štáfek se bude muset potýkat s klasickými herními úkoly, jako je nakrmení mega hada v hájovně odchyceným labuťákem, líbání oslizlých ropuch a zvedání lednic, až nakonec našeho omdlelého novináře Radka zachrání.

V podstatě byl hotový celý první level, který jsem také poslal na test Kainovi, chudák tenkrát byl naprosto hotovej z tý lednice. Také jsem si v té době začal pohrávat s nápadem, že bych mohl nějakou tu textovku udělat pro platformu Windows, což se vlastně i stalo, vzal jsem texty, tedy celý engine a přepsal jej do DarkBasicu a chtěl pokračovat. Nepokračoval jsem

Jenže na podzim jsem se dozvěděl o chystané Amiga akci Resetkání 2011, jelikož mi bylo jasné, že do akce Zvláštní vydání nestihnu udělat, tak jsem se vrhnul na takovou malou hříčku – pojmenoval ji příhodně Resetkání 2011, nebudeme si nic namlouvat, nestihnul ji dodělat a pak se na ní úplně vykašlal, i když si myslím, že tenhle nápad inspiroval Mistica v jeho Resetkání 2012 – ano, hrál ten začátek a tak si vypůjčil dva záporáky.

Tady už to začalo být zajímavé, engine jsem změnil tak, že začal načítat data hry z externích souborů, což mi značně usnadnilo psaní hry, mohl jsem si napsat komplet hru na PC a pak jen zkonvertovat texty z Windows kódování do KOI8, kteroužto normu jako jedinou na Amize uznávám – následně zakódovat, tak, aby si nikdo texty nemohl přečíst, přeci jen by potenciální hráč mohl podvádět, že?

A o čem mělo být Resetkání 2011? Opět to měl být brakový příběh, kdy zlo v podobě nejmenovaných čelních představitelů Amiga obce unáší do podzemí zámku Czurákovitze (ano, opět jsem se vrátil k tomuhle tématu) významné amigistické esa – mučí a vyslýchají je, s cílem pořízení jejich klonů a tak dále.

V konceptu hry, jsem počítal opět s přepínáním herních postav, bojem s nepřítelem a nakonec vítězstvím dobra. A opět ji nedodělal.

Nesmím také zapomenout na DoomXIV, kdy jsem nabídl MJovi, že bych mu ten Doom mohl předělat do svého nejdokonalejšího a nejlepšího engine, aby mohl pokračovat s jeho dokončením. Stalo se a tak jsem předělal DOOM XIV do svého engine, kdy jsem ponechal původní hru, tak jak byla. Nikdy jsem jej ovšem nepublikoval.

A dostáváme se ke svému velkolepému dílku, které asi tedy taky nikdy nedopíšu – Zabil jsem Mistica, pánové. Hra, kterou jsem začal psát, po tom, co si vzpomněl na staré zdrojáky v Amosu, tak jako teď a našel tam několik úvodních lokací hry, která vlastně ani neměla jméno.

Příběh hry, je opět plný klišé a braku, tak jak to ani jinak vlastně neumím, asi to bude tím, co čtu ve volných chvílích. Tady se v podstatě jedná o cesty časem do paralelních světů, kde hráč, coby agent jisté mezidimenzionální agentury musí zlikvidovat MisticJoea, tak, aby v hlavní realitě, raději nepíšu slovo bazální, to by mne taky mohl někdo nařknout z toho, že sem si nápad půjčil z Agenta JFK.

Hotový je první level, který je kompletně hratelný a dohratelnný, vylepšený o komentáře a nápady testerů, kterým byl MisticJoe a Petr Kain. Doplněno a líbivou grafiku MisticJoea.

Měl jsem radost a těšil se na druhý díl, který se odehrává v hlubokých šumavských hvozdech koncem 70. let minulého století, kde MJ pracuje coby kuchař v Hotelu Zelená sedma. Z devadesáti procent je level hotov, ale nějak se nemám k tomu ho dokončit, asi proto, že už jsem snad třikrát celou hru přepisoval.

Od Zabil jsem Mistica, pánové… jsem si odskočil ke „12“, kterou jsem tedy shodou šťastných událostí dotáhl do konce, také si stanovil jasný cíl, hra nebude mít víc jak třicet lokací. Jsem rád, že jsem aspoň něco někdy napsal.

Však po „12“ jsem chystal její pokračování, Redwood City – původně jsem počítal s westernovou zápletkou, Hermanem Kabarou a jeho tankem Tiger, hlavní hrdinkou, co se neštítí střelných zbraní a samozřejmě starých známých z „12“, tedy hlavně zlým důlním duchem, následně pak démonem Holynou.

To je vlastně poslední hra, co jsem chystal a nedodělal, loni jsem si pořídil BlitzMax a naportoval engine z Amosu do něj, předělal „12“ pro platformu Windows a OSX. Mírně vylepšil engine a oživil projekt Zabil jsem Mistica, pánové pro Windows a OSX, opět jej nedokončil.

A co teď? Začal jsem psát, znovu od začátku pokračování „12“ s pracovním názvem „14“ – děj se tedy odehrává dva roky po událostech, kdy zlo chtělo vstoupit na zemi.

Mám hotovo několik málo lokací, kdy hlavní hrdina, v původním díle záporák – démon Holyna, hledá v pekle azyl a možnost návratu na Zemi, neboť pekelné mocnosti jej viní za neúspěšnou misi před dvěma lety. Proto na něj nasadí to nejlepší co mají. Shodou nešťastných událostí se dostane do pekelné vilky, kterou před nedávnem opustil Herman Kabara se svou armádou cestou na Zemi.

No a to je vlastně vše. Víc už nic jsem neudělal a hlavně nerozdělal. Nebo vlastně jo, musím se podívat do té druhé truhlice, kterou jsem nechal někde na přelomu milénia,  na textovky, které jsem rozdělal ještě coby dítko školou povinné.

Nebo také o tom, jak jsem se pokoušel napsat engine založený na Cestách od Honzy Buriana a nebo zkoušel podobný engine co má Petr Kain ve své sérii Bilbo. Ač tedy nikdy nemusím textovky ovládané myší, tyhlety jsem měl hodně rád.