Celou recenzi nové textovky si můžete přečíst na serveru www.textovky.cz.

Tak se mi minulou středu splnil jeden z mých snů, mít dva iPhony, jeden v jedné kapse a druhý v kapse druhé. Ten první jsem si pořídil loni, když se začal prodávat a ten druhý? Ten jsem „konečne“ nafasoval jako služební, jako za odměnu, za dobře vykonanou práci a taky mi ten služební HTC TyTn jaksi dosloužil, baterka nafouknutá jako balón Kysibelka na výstavě roku 1891, že hrozila exploze.

Zamyslel jsem se co s tím prvním, rozuměj, služební prodat nemohu. Zkoušel jsem ženu – nechce, má svůj iPod a Nokii 5310 (jedinou a poslední dobrou Nokii) a tak jsem se rozhodl, že ten svůj první 32 GB iPhone 3GS prodám, mám ho skoro třičtvrtě roku a je jako nový, no skoro. Jedna menší prasklina na zadním krytu viz. obrázek a poněkud zatlačené tlačíko home, které tedy na funkci – telefonu nemá žádný vliv.

Pokud by někdo měl tedy zájem, nechť se mi ozve na panprase(at)gmail.com…

Ponejvíce se těším, až jeden iPhone prodám a ten druhý mi hned hodinu po té padne sklíčkem na beton a já budu zase řešit nějaké opravy…

Inu, podívejte se sami na mou galerii…

Modří již vědí a vy ostatní vězte, že tím borcem jsem samozřejmě já. A co že si to pro své skalní fanoušky chystám po večerech? Bude toho hodně, to ano, ale musím se donutit dokončit alespoň něco.

Začneme trošku jinak, projektem pro Atari – napsal jsem úplně nový engine pro textové hry v TurboBasicu, takže v brzké době se dočkáte nějaké zajímavé hry od Flye, původně jsem tedy chtěl udělat takový menší žertík s novou textovkou, ale nějak mne to nebavilo a vidina toho, že by ji na Atari snad nikdo nehrál mne nepotěšila, takže jsem se na to sprostě vykašlal, nicméně základ hry jsem použil do jiného projektu, o kterém se zmíním později.

Původně jsem totiž chtěl napsat po vzoru Vesmírné Odysey její osmý díl a vydávat jej za dílko Radomíra Danenbergera, ale nějak se mi nedařilo napodobit jeho osobitý styl a také jsem si to trochu představoval jinak, myslel jsem si, že to zvládnu udělat třeba za týden, ale jak jsem psal a vymýšelel příběh z kosmické lodi, která to má tak nějak za pár, napadlo mne, že bych se na to mohl vykašlat a vzít to dobré co jsem už napsal a oživit starou dobrou textovku, kterou jsem nikdy nenapsal – HUMUSTROMO.

Také jsem chtěl přeložit grafickou textovou hru Dratewka The Shoemaker do češtiny, ale vzhledem k problému se znakovou sadou jsem toho nechal, neustále jsem se divil, proč se mi po načtení znakové sady mrší celý program v TurboBasicu. Ona prostě nestačila paměť osmibitového Atárka, takže smůla přátelé – Dratewku si můžete zahrát leda tak v anglicky.

Tolik k ukončeným, nebo pozastaveným projektům, a teď si něco povíme o tom, co se na váš chystá v brzké době. Nene, Ovečka udělala béé to nebude, na to nemám nápady a vlastně ani chuť. Nicméně pro Amigu bych tu měl rozdělaný naprosto nový systém pro ovládání textových her, který se bude ovládat výhradně pomocí kurzorových kláves. Nebudeme si nic namlouvat, vykradl jsem jej z jedné PC textovky. Někde kolem by mohlo být pár obrázků ze systému hry. Grafiku, popřípadě i další hru do engine udělá světoznámý grafik a Amigista – MisticJoe.

Ty své programovací hokus pokusy se snažím realizovat především proto, aby se sám přesvědčil, že to ještě dovedu, když to někdy dokončím budu rád. Protože ani já a ani Mistic nemáme moc času. Takže to co tu vlastně píšu může být naprosto k ničemu a nic z toho co jsem napsal, se nesplní.

Abych netříštil síly a hlavně nápady, tak jsem přestal pracovat na několika textových hrách zároveň a budu se věnovat tvorbě jen jedné jediné, na jakou platformu ji vydám to se ještě uvidí, ale s největší pravděpodobností to asi bude v python engine od Dušana Hokůva, abych jim všem tady v republice předvedl jak se taková textová hra píše.

Aha, já jsem zapomněl na Python engine od Dušana, že v něm mám skoro dokončenou předělávku své první skutečné textovky pro Atari a to Debil’s Action, ano je to tak, stačí dopsat konec hry, nějak otestovat její hratelnost a můžete si ji také zahrát, však já se k tomu dostanu a tuhle maličkost dokončím, abychom všichni viděli, jak jsem byl tehdy v devadesátem prvním roce nedoceněný autor.

A zpět k tomu, proč tu vlastně píšu tenhle článek, už jsem nakousl, že mne začalo bavit vymýšlení staronového příběhu Humustromo. Pravda, hru jsem měl kdysi na Amize rozdělanou, ale co čert nechtěl – nedochovalo se vlastně vůbec nic. V podstatě mělo jít o jakousi takovou kosmickou parodii, něco humorného o současných lidech, kteří žijí své životy v alternativním vesmíru a tak dále.

K Humustrumu jsem se vrátil právě, když jsem dělal onen výše zmiňovaný engine pro Atari, tak mne napadlo, že bych mohl tedy příběh trošku rozvinout a nějak trochu nalepit k Humustromu další nápady a fragmenty z textovek co se mi dochovaly do dnešních dnů. Příběh Humustroma se nám bude odehrávat ve velice vzdálené budoucnosti, hlavní hrdina se probudí na kosmické lodi, řítící se vesmírem naprosto neřízeně a neovladatelně. Na lodi bude chudách naprosto sám, ehm, tedy možná. Po tom, se se zachrání tak se objeví kdesi na nějaké podivné modré planetě, kde objeví stopy po civilizaci, jenže obyvatele planety oné planety nebude k nalezení a tak dále a tak dále. Slibuji, že byste se mohli u hry řádně pobavit.

A protože jsem autor – svině, pak to nebude vůbec jednoduché, ba naopak, slibuji naprostou, totální obtížnost, tak, že vlastně hru budete nenávidět a nikdy ji nedohrajete.

Až pospojuji jednotlivé fragmenty, chcete li subquesty, které jsem si tu za těch pár let nastřádal, pak vypustím nějakou tu beta verzi na otestování. Asi vás zajímá co tu vlastně všechno mám? Tak je to tedy v první řadě načnutý příběh s kosmickou lodí Humustromo, který jsem měl pojmenovaný Peklo. Na Amize jsem také psal příběh ze součanosti – roku 1995 – který tak nějak navazoval k mé hře Na Resetkání a točil se kolem velkého úklidu, některé lokace se mi líbí a tak proč bych je nemohl použít Humustromu.

Pak nesmím zapomenout na spin-off k Resetkání aneb Preclíkův příběh, také jsem jej nikdy nedokončil, ale rozhodně by se mohl spojit s Mrtfaks, které jsem začal psát v Pythonu, abych se naučil ovládat Dušanův engine. A jako poslední tu mám i rozdělaný NAM 2, to jsem tedy zvědav jak to všechno spojím do jednoho a nebo více příběhů, aby z toho byla hratelná textová hra.

Těsíte se?

Zprvu jsem si myslel, že se bude jednat o hroznou kravinu, něco podobného jsem viděl na PSP, ale mýlil jsem se.

Uniwar je klasická hexová tahová strategie, kde hráč válčí proti nepřátelům jiné barvy, popřípadě rasy. Jediné co mi připomíná Panzer Generala jsou asi ty hexy a způsob tahů, kdy v jednom tahu hnete jednotkou a můžete záhy útočit.

Spíše se to podobá History Line a Battle Isle od Bluebyte, které mne tedy svého času vůbec nezaujali, i když dnes by se pro iPhone docela hodili.

Vadí mi, že třeba v kampani Uniwaru hráč nepokačuje s „core“ jednotkami, tak jako je tomu třeba u Panzer Generalu, mapy nejsou moc rozsáhlé, takže misi splníte za deset minut a můžete pokračovat. Mimo oprav jednotek se o ně vlastně ani nemusíte starat, takže žádné doplňování munice, paliva. Absence počasí ve hře je docela výhrou. I když v Panzeru to byla občas legrace, kdy jsem se svými tanky čekal na sníh a led, abych mohl projet skrze řeky, nebo to bylo jinak?

Výhodou hry je plnění misí, prostě v každé misi máte něco za úkol a to pokud nesplníte, tak jste nahraní, hru to celkem oživuje. Asi nemusí být ani i špatná hra online, ale to jsem neměl čas vyzkoušet.

Když vás bavil Panzer General, tak si Uniwar zahrajte, sice si s ním neužijete tolik legrace, ale je to prozatím nejlepší tahová hexová strategie pro iPhone.

jak je vidět na obrázku, zkusíme si přesunout složku textovky ms dos do složky panprase dokumenty, která již složku textovky ms dos obsahuje…

OSX je velice pěkný a vcelku hodně uživatelsky přívětivý systém, všichni si jej oblíbí, ale nesmí si sebou z jiných operačních systémů – rozuměj Windows přinést špatné návyky jako já. Něco prostě na Macu neuděláte, ani, kdybyste se na hlavu stavěli, což jsem zjistil poměrně nedávno, protože jsem se rozhodl, že už konečně kompletně „switchnu“ z Windows na Maca. Pro tyhle účely jsem si pořídil veliký harddisk do Macbooka a začal přesouvat své soubory z Windows počítače. Samozřejmě jsem byl hlavička chytrá a nejdřív jsem si všechno dal na svůj domácí file server, který už slouží jako záloha pro Time Machine – to se mi na Macu líbí, nastavíte kam se budou soubory zálohovat a už se o nic nestaráte.

Jenže s přesunem souborů na server jsem narazil na jeden problém, ono těch problémů spojených se switchem se objevilo více, ten hlavní problém je v OSX, jelikož jsem MacBooka používal více než rok, tak se mi nahromadila spousta dokumentů a jiných dat, na PC jsem měl také nějaká data a na serveru také. A to nesmím zapomenout na ty data co se mi synchronizují skrze DropBox, ale ten je tak trochu mimo naše povídání, abych to celé shrnul, mám v souborech bordel jako prase, ba ne, jako Pan Prase a tak jednoho hezkého dne jsem si řekl, že všechno pošlu na server, jak z PC, tak i z MacBooka.

Tušiv nějakou zradu jsem začal přesouvat věci z PC na server, hezky utřídít, těch dat není málo jen fotky mají něco málo přes 50 GB. Akce nebyla na jeden den, tak jsem přesouval a přesouval. A do toho všeho jsem se nechal ukecat na SSD disk do MacBooku, původně jsem si chtěl koupit MacBook nový, ale nějak se mi ta cena rozležela v hlavě a jen jsem upgradoval disk.

Když došlo na přesun dat z MacBooka na server, tak se objevil jeden poměrně zásadní problém a to, že souborový systém OSX se chová nějak divně, ne jako na Windows. Prostě a jednoduše, někde na serveru máte složku, pro ilustraci si ji pojmenujeme „Složka Pana Prasete“ v ní máte např. Podsložky „dokumenty“, „fotky“, „zdrojáky“ a v oněch podsložkách je spousta různých souborů.

Na jiném počítači, se systémem Windows máte podobné složky jak je popsáno výše a máte tam stejné, modifikované a nebo nové soubory. Když se ve Windows rozhodnete vzít obsah hlavní složky a pomocí například Total Commanderu soubory na server, tak se vás systém zeptá co jako vlastně chcete dělat, jestli přepsat soubory stávající, nebo jen ty co jsou starší a nebo třeba přeskočit. Takže se vám nemůže stát, že si náhodou ony soubory přepíšete atd…

obsah pokusných složek, ta horní je cílová a ta spodní je ta, kterou budeme přesouvat…

výsledek přesunu je zničující, původní obsah byl přepsán a nahrazen jen zdrojovými soubory, jeden klik a nemáte nic.

No a co si myslíte, že se stane v OSX? No hádejte, ještě, že jsem si tuhle vlastnost OSXu otestoval, protože momentálně by byl asi na marách, žena by mně umlátila iPodem, neboť bych vymazal třeba fotky našeho synka. OSX vám cílovou složku přepíše tak, že obsah podsložek nespojí, nýbrž obsak cílové složky přpíše obsahem zdrojové složky, no kdo tohle vymyslel, tak by asi zasluhoval. Ale jak říkám, nestalo se nic, jen mne to vadí a tak jsem začal pátrat co by mi pomohlo, no takže by mi nepomohlo, nic, jen prostě manuálně kopírovat soubory jako pako, složku po složce. Nehledě na to, že by pořádný filemanager – něco jako Total Commander by byl fajn. On vlastně jeden je, ale jeho stabilita není na moc dobré úrovni. Jmenuje se ForkLift, je hodně podobný Total Commanderu, dokonce umí i podobné klávesové zkratky a dokonce umí i ono spojování složek, sice mu nedůvěřuji jako svému milovanému Total Commanderu, ale není špatný.

Forklift umí víc věcí, takový Total Commander pro OSX

a umí hlavně spojovat obsah složek stejného názvu, otázkou zůstává, na kolik se mu dá věřit.

výsledek přesunu/kopírování ve Forkliftu je zjevný, jen se ale neukliknout

Po zjištění tohohle šokujícího faktu jsem se docela dlouho rozmýšlel nad tím jestli má smysl zůstat u OSX a nebo se vrátit k Win 7, které se Microsoftu docela povedly. Ještě uvidím, když k tomu připočtu, že jsem nenašel nějaký pěkně fungující emulátor Amigy jako je WinUAE , HiToro a E-UAE se prostě nedá srovnat. Nemám pořádný textový editor jako je PSPad, kde bych si mohl dělat konverzní tabulky třeba pro Atari Basic a další vypečenosti, pak vám nevím.

Nu a poslední věcí jsou síťové disky, to se na Windows musí nechat, hezky si namapujete síťové disky a pak tradá a máte přístup vždy, když je onen disk dostupný. U OSX je to trochu jinak. Tam buď musíte ručně zadávat IP adresy a připojovat se pomocí kontextové nabídky menu, nebo doufat, že váš server je natolik chytrý a zvládá i Bonjour, což ten můj naštěstí je. Takže jen klikám a klikám.

Ale jinak mám Mac OSX docela rád, hlavně na práci s fotkami a hudbou, iTunes na Macu jsou fajn, ale když jsem nedávno zjistil onen problém přepisováním složek tak jsem už měl nachystané Windows 7…

Snad každý z vás, myslím tím fanoušky her tohoto skoro umírajícího žánrum má svou oblíbenou textovou hru, i já nejsem žádnou vyjímkou. Mám jich hned několik. Ale zpět k anketě, jak bych si to představoval?

Celkem jednoduše, bude znít má odpověď, zrovna, když si četete tyhle řádky, tak už je vytovřena jistá e-mailová adresa, která je připravena sbírat nominace na Textovku mého srdce. Takže bude stačit zaslat e-mail na onu speciálně vytovřenou e-mailovou adresu, kde do subjektu vepíšete heslo Textovka mého srdce a nominujete právě tu vaši oblíbenou, nejmilejší textovou hru, samozřejmě, hru která doopravdy existuje a je možné její existenci ověřit. Takže doufám, že nebudou chodit hlasy pro vaše nedokončené textové hry jako je třeba Prisoner of the Universe, Minster of Monster a nebo Saturday Holiday…

A protože je nás, fanoušků, jako šafránu na družstevním poli, pak můžete nominovat celkem tři textové hry, které jsou vaší srdeční záležitostí.

Nominace na Textovku mého srdce, respektive, nominační fáze ankety bude probíhat od teď do 1. března 2010, následně se všechny nominace objeví na webu jako součást jednoduché hlasovací ankety, ve které budou moci čtenáři webu hlasovat. Hlasováni bude ukončeno 1. dubna 2010.

Docela dobrý nápad? A abych si pojistil, že se ujme a neskončí to na nezájmu, pak tedy vyhlašuji, že veškeré nominační e-maily budou slosovány, náležitě zkorumpovaným právníkem. A co že vás to čeká za ceny?

Cenou první je osmibitové Atari 800 XL – bez magnetofonu, jako další ceny se nabízí dětské stavebnice a jiné ostatní nepotřebné věci, které se nachází v mé domácnosti a napadnou mne v průběhu ankety.

Tak a už jen stačí poslat váš hlas na e-mailovou adresu:

textovka@panprase.cz

Zatím došlé nominace najde zde http://panprase.cz/textovka-meho-srdce-nominace/

Disclaimer (kdo neví co to je, ať si to přeloží na Google): Tahle akce nikoho nepoškozuje, nepohoršuje a ani snad nebude, organizátor, to jako já prohlašuje, že veškeré vaše nároky na případné výhry jsou zbytečné a právně naprosto nevymahatelné, zkrátka a dobře, pokud máte problém, jděte si stěžovat na lampárnu…

1) Nainstalujte si XCode, je součástí instalčního DVD OSX

2) Stáhněte a nainstalujte si MacPorts z adresy: http://www.macports.org/, samozřejmě si vyberte tu správnou verzi pro váš systém, já jsem testoval na Snow Leopardovi, samozřejmě jsou dostupné verze i pro Leoparda a Tigera.

3) Po úspěšné instalaci MacPorts si otevřete Terminál a vepište následující příkaz:

sudo port install py26-gtk

odentrujte, zadejte vaše admin heslo do systému a jděte si uvařit tak třicet litrů kávy, nyní se budou postupně instalovat jednotlivé balíčky potřebné pro chod PyGTK a kompilovat pro OSX.

4) asi po čtyřech – pěti hodinách je vše hotovo a nezbývá nic jiného, než stáhnout ještě jednu malou aplikaci, python select, takže v terminálu zadejte:

sudo port install python_select

5) instalace python select bude trvat jen minutku a nyní si musíte přepnout verzi pythonu, ta která je součástí OSX je k ničemu, takže zase v terminálu zadejte následující příkaz:

python_select -l

který vám zobrazí dostupné verze pythonu a tak zadejte tu správnou:

sudo python_select python26

a je hotovo.

Teď si jen postahujte hry a podpůrné soubory z http://sourceforge.net/projects/textovka/files/

uložte jej kamkoliv, třeba do adresáře na desktopu a pomocí terminálu spusťe python a jméno hry, kterou si chcete zahrát, po chvilce se otevře GUI s hrou, zatím jsem napřišel na způsob, kterak vytvořit na Macu nějaký dávkový soubor, který by hru rovnou spustil po nakliknutí, tak jak tomu je ve Windows. Až na to přijdu, tak to sem napíšu.