Devátá Sféra od Martina Moudrého

Rád čtu sci-fi, mám své oblíbené autory, ale jednoho asi nejvíc a to je Martin Moudrý. Jeho knihy znám jako své boty, asi to bude tím, že jsem si je přečetl minimálně každou dvakrát, vlastně by se dalo říct, že čtu v periodách, jednou za čtvrt roku začnu číst Cestu Krve od pana Kulhánka, pak přeskočím na Cestu Krve III, kterou právě napsal Martin Moudrý pod svým pseudonymem Jafff, následně ukončím mimozemskou invazí Temnými záblesky, které jsem si předloni pořídil spolu se Stronciem od pana Kulhánka a když bych měl tyhle dvě knihy srovnat, tak je na tom rozhodně Martin Moudrý lépe, Záblesky se mi líbili víc než ono Stroncium, to jsem si přečetl vlastně jen jednou a nějak nemám náladu si jej znovu z knihovničky vyndat.

Na začátku léta vydal Martin Moudrý v nakladatelství Leonardo, fantasy knihu. Asi se o ní nedá napsat, že se jedná o čistokrevnou sci-fi, to totiž táta Satan a jeho družina vstoupí na Zemi a hlavní hrdina je tak trochu klíčem k jeho na Zemi vstoupení. Kniha se jmenuje Konec Křížů. Měl jsem ji přečtenou za tři dny a líbila se mi, zvláště pak, když hlavní hrdina umřel hned v první kapitole, mělo to prostě šťávu, ač tedy nejsem nijak nakloněn skřítkům, impům a další havěti, tak Konec Křížů stál za to, asi si jej zase přečtu někdy po vánocích.

Zatím poslední knihou Martina Moudrého je Devátá sféra, kniha, která mne donutila nespat, nejíst, nebo spíš se zásobit brambůrkami, kávou, vodou a jen číst a číst. Dva dny a první díl jsem zvládl, docela se těším, že vyjde druhý díl do vánoc, což asi vydavatel nestihne. Devátá sféra je takový vánoční román, rád bych tu napsal něco o knize, jenže co, abych potenciálnímu čitateli nezkazil požitek ze čtení? No prostě asi takhle, kam se asi dostane člověk co spáchá, těžký zločin a sám pak spáchá sebevraždu? Do pekla? Chyba, zpátky na zem, jenže ono to zase nebude tak jednoduché jak se zdá, nové tělo, nové myšlenky a ke konci románu se dozvíte, vlastně kdo je to vlastní hrdina a co na zemi pohledává.

Myslím si, že Devátá Sféra není až tak krvavá, jako je Konec Křížů, ale má něco do sebe, takže, holoto mazejte do knihkupectví a nadělte si pod stromeček knihu od nadějného českého autora Martina Moudrého, on si to zaslouží, jako my si musíme svůj svět zasloužit, ale o tom až jindy.

Ještě taková malá poznámka na okraj, docela se mi líbí Martinův kontakt se čtenářstvem na diskusním serveru Lopuch, ale uvítal bych třeba, kdyby si nechal, nebo udělal vlastní web.