A zase ta WiFi

Před rokem a půl jsem psal o WiFi https://panprase.cz/clanek/wifi-tady-wifi-tam-wifi-vsude-kam-se-podivam a jejím děsivém rozmachu v naší malé zemičce, přiznávám, sám mám doma rozjetou takovou malou domácí bezdrátovou síť na které mi běží iPhone, PS3, PSP, služební Laptop, Lucinky Laptop a MacMini. Pro tyhle účely je to báječné a dokonalé, nicméně pro přenosy na větší vzdálenost je to takřka zhovadilost a při dnešních cenách ADSL, či jiných metalických připojení docela i zbytečnost. A proto se snažím, kde to jde, doporučit cokoli jiného než WiFi, ale mnohde to nejde a nebo chce někdo ušetřit za každou cenu.

Tak a proč tohle vlastně píšu? Na konci srpna mě požádala naše známá, jestli bych jí nepomohl s připojením do internetu, bydlí skoro na vesnici, respektive v části města, která je takřka na konci světa.

Tehdy na konci srpna k ní domu zašli sousedi, zda by se nechtěla podílet na nějaké připojení k internetu, který se pořídí dohromady a pak si jej sesíťují mezi rodinnými domky skrze bezdrát.

Sice ač jsem nepřítel dálkových spojů po bezdrátu, tak jsem si říkal, není problém, jen ať si od sousedů zjistí do bude potřebovat a já to zajistím technickou stránku věci, včetně nákupu hardware.

Požadavek byl vesměs povrchní, s doporučeným typem hardware, takže se sháněl access point, který funguje v módu klient a nějakou tu směrovou anténu. Sice mě docela překvapilo, že si sousedi požadovaný hardware nenakoupili najednou, ale což, měl jsem doma osvědčený OvisLink WL5460, který se hojně používá skoro ve všech komunitních bezdrátových sítích. Tak jsem si řekl, holka ušetří, já se ukážu v dobrém světle a tak tedy dokoupíme jen nějakých 10 metrů kabeláže a anténku, takže by to mohlo vyjít všeho všudy na pár korun.

Koncem září tedy nastal den instalace internetu, sbalil jsem anténu, kabel, OvisLinka a ještě pár hardwarových maličkostí jako novou základní desku, paměti, procesor, vlastně kompletně nový počítač, protože ten co měla předtím, byl pomalý špurk a než abych do něj dával novou síťovou kartu, tak jsem jí raději věnoval komplet „nové“ vnitřnosti. Beztak jsem je měl doma a jen se na ně prášilo a tak známá má počítač na “úrovni”.

Během mého servisního zásahu v počítači její přítel natáhnul kabeláž, takže jsem nemusel šplhat po žebřících a střechách, mám závratě a bojím se výšek. Po hardwarové stránce jsme byli připraveni a tak nastal čas konfigurace access pointu a vzhledem k tomu, že jsem bohužel neznal přístupové údaje do oné bezdrátové sítě, tak jsem požádal známou, zdali by nemohla sehnat někoho kompetentního, kdo by nám prozradil ony údaje. Bláhově jsem si myslel, že bude stačit znát WEP klíč a o zbytek se postará vysílací access point.

Jenže nic není jednoduché jak se zdá a tak ani nikdo ze sousedů kteří sice připojení již mají, tak neznají přístupové údaje k vysílacímu AP jejich sítě “c001n3t”. V podstatě si nás přehazovali jako horký brambor a až ve finále jsem sehnal telefon na člověka, který jim síť konfiguroval.

Tak jsem mu zatelefonoval, zprvu to vypadalo, že ani neví o čem mluvím a až asi po pěti minutách rozhovoru mi sdělil, že heslo k přihlášení do sítě si nepamatuje a ať mu tedy pošlu email, s tím, že mi obratem heslo sdělí.

Tak jsem tedy pánovi poslal email a požadoval obratem heslo, plus nějaké další přístupové údaje, nebo spíš odpovědi na otázky, které byly ve smyslu, jak je vlastně síť nastavena, jestli používá fixní a nebo DHCP IP adresy a tak.

Odpověď dorazila během krátkých tří dnů, takovou rychlost jsem ani nečekal a o pánovi jsem si už dávno myslel své. Pán totiž požadoval i MAC adresu hardware a to už mi začalo pomalu docházet, jak je asi ona bezdrátová síť založena. Pánovi jsem tedy v duchu poděkoval a hned druhý den telefonoval známé, že bych tedy potřeboval znát MAC adresu “té modré” krabičky, zvládla to na jedničku a hned mi ji nadiktovala.

No co vám budu povídat, komunikace s pánem probíhala ještě dobře týden a to už jsem byl ve své komunikaci docela nevybíravý a rovnou jsem se jej zeptal, proč nastavil zabezpečení WiFi sítě jakoby to bylo někde v Pentagonu, proč kontroluje MAC adresy klientských stanic a tak dále. Pán je jistě znalec a tak mi odpověděl cosi o tom, že toto je dnes standard a že bez šifrování se nikdo neobejde. To je mi novina. Kdo by se pokoušel dostat do nějaké bezvýznamné bezdrátové sítě a navíc v takovém zapadákově? A navíc, mít doma síť s MAC kontrolou, tak mi jebne, protože při mé spotřebě WiFi zařízení bych se asi zcvoknul. Myslím si, že bohatě postačí mít nastavenou WiFi s WPA a normálním klíčem, který si snadno zapamatujete a hlavně vyplou MAC kontrolu.

Asi čtrnáct dnů po výměně emailů s oním pánem jsem jel opět na návštěvu k naší známé s tím, že jí tedy konečně nakofiguruji ten internet. Ale chyba lávky, zapomněl jsem na jednu maličkost OvisLink je sice dobré zařízení, ale funguje spíš jako takový WiFi bridge, než jako řádný router, takže se mi co? No nepovedlo se mi nakofigurovat internet a tak jsem si tedy OvisLink odvezl domů, jakože si zkusím nasimulovat doma WiFi prostředí, tak jak jsem si myslel, že je nastaveno vysílací AP. Simulace proběhla dobře, vše fungovalo a tak druhý den jsem si zase dojel, abych tedy konečně ten internet rozchodil. A co si myslíte? Nepovedlo se a tak jsem to prostě vzdal se slovy, ať se tedy známá obrátí na “poskytovatele”, ten to určitě zvládne.

Po dalších třech týdnech se mi známá ozvala, jestli bychom jí tedy nemohli objednat jiné zařízení, protože OvisLink prostě zklamal a nebo jej onen pán prostě nedokázal nakonfigurovat jako já. To jsem zase nějak nepochopil, proč ji tedy ono zařízení rovnou neobjednal on, takhle se celá WiFi odysea protáhla skoro na čtvrt roku…