Bimbo aneb Cesta tam a nikam jinam

Jednoho povánočního dne mne napadlo, že bych si mohl zkusit zahrát nějakou tu českou textovou hru, která vznikla pro PC, vždycky jsem si myslel, že na tuto platformu nevzniklo nic dobrého a že vlastně to nejlepší bylo na Atari a pak později na Amize. Jenže už Zdeněk Houška s Petrem Štastným a jejich textovou hrou Rande mne pomalu přesvědčili, že to na PC nebude zas tak hrozné.

Titulní obrazovka hry.

A nemýlil jsem se, i když jsem tu nedávno rozhlašoval, že na PC není žádná pořádná česká textová hra, u které bych se pořádně pobavil, no, dnes jsem ji našel a není jen jedna, ono jich je víc, nicméně dnes budu psát jen o jedné a ta se jmenuje Bimbo aneb Cesta tam a nikam jinam. Nebudu tady lhát, že jsem hru objevil čirou náhodou, už jsem si o ní kdysi hodně dávno četl na nějakém free serveru s textovýma, ale nějak jsem ji nemohl přijít na chuť, popřípadě ji rozchodit, teď už si vážně nevzpomínám.

Hru jsem si tedy stáhnul z domovských stránek autora Petra Kaina, jestli se tak jmenuje a nebo je to jen jeho autorský pseudonym, to už nechám na vás, pro můj článek je to vlastně naprosto nepodstatné. Pokud si hru budete chtít stahnout, tak doporučuji celou trilogii a samozřejmostí bude i DosBox, kterýžto je můj kamarád posledních pár dnů.

Tak, a asi se ptáte, čím mne hra Bimbo tak uchvátila? Ani nevím, je prostě zajímavá, ač nemám moc rád fantasy příběhy, fantasy knihu jsem četl naposledy jako čtrnáctiletý puberťák, ano, byl to slavný Hobit, ale nikdy jsem nedočetl Pána Prstenů, skončil jsem někde v polovině prvního dílu, ale zpět ke hře. Jak jsem se zmínil, tak hra Bimbo je fantasy příběh z Bobitína o Bobitovi, který se vydá na svou první dobrodužnou cestu po Středozemi s cílem zabít draka Žraka a získat tak jeho poklad.

Jednoduché ovládání hry, vše přehledné…

Ano je tu taková analogie s Hobitem, on je to totiž vlastně velice pěkně zparodovaný Hobit a mohu směle tvrdit, že je velice pěkně zparodovaný, celkově mi hra připomněla mou oblíbenou Amiga textovku Mrtvou Cestu, sice je Bobit poněkud lehčí a vlastně ani nebudete potřebovat čtverečkovaný papír, abyste si kreslili herní mapu, hra je rozdělena jako kniha do několika kapitol a těch pár místností ve hře si prostě zapamatujete. Hra není těžká, ale zase není jednoduchá, jak se místy zdá, dohrál jsem ji s přestávkami asi tak za pět, možná šest hodin. Jediné, co bych autorovi vytkl, jsou vlastně dvě věci. Jednu z nich totiž ze srdce nesnáším, to jsou hádanky a ještě ke všemu rýmované. To bych prostě zabíjel. Uznejte sami: „Když ještě není tvá, druhým ji rozdáváš. Až jednou bude tvá, nikomu už ji nedáš.“

Hádanka, nenávidím, je. Kdo ji vyluští, nechť napíše řešení do komentářů ke článku.

Hádanka jako prase, opravdu, než jsme na řešení s Luckou přišli tak byla skoro půlnoc, druhým neduhem je čas, v určitých situacích si totiž ani nestihnete přečíst herní popis a jste mrtví, neb hra čeká, že v onom časovém úseku něco provedete. To je s prominutím pěkná hovadina, jak můžete něco provést, když vlastně ani netušíte co. Je možné, že na PC 386 ten čas běžel jinak, možná pomaleji.

A jak se tedy tahle hra vlastně ovládá, mnozí si již všimli z přiložených obrázků tady kolem, že hra se ovládá myší, což je super, nějak se mi tohle ovládání zalíbilo, asi to bude v tom, že mi to docela připomíná onu Mrtvou Cestu, i když trochu jinak. Herní obrazovka je rozdělena na dvě části. V horních dvou třetinách je výpis herních textu a v dolní třetině je ovládací obrazovka příkazů, takže když třeba chcete prozkoumat skřeta, tak najedete na příkaz „Zkoumej“, po nakliknutí se otevře seznam možných předmětů ke zkoumání, jednoduché, přehledné a zajímavé. Tenhle systém si mi zalíbil natolik, že docela uvažuju, že bych jeho klon mohl implementovat do své textové hry „Ovečka udělala béé“.

Takže pokud se chcete náramně pobavit, tak jako já a užít si velice kultivovaný humor Petra Kaina, tak neváhejte a stahujte, instalujte a hrajte. Mne asi nejvíc rozesmála kapitola v Elfím zajetí, oni tyhle bytosti se zelenou čapkou a špičatejma ušima jsou hodně jiný a moc je rád nemám, nicméně jejich ztvárnění ve hře je naprosto, ale naprosto trefné…

Německy mluvící Elfové?

Samozřejmě doporučuji i další dva díly, nepřímo navazující na Bimba, ale o tom už zase někdy jindy…

Chcete návod na Bimba?