Mona Lisa od D.. Adventure

Vžijme se do role legendárního lupiče uměleckých děl, právě si užíváme odpočinku, když tu dorazí poptávka po obrazu všech obrazů a tím je samotná DaVinciho Mona Lisa. Za pět mega v dolarech si ji objednal tajemný sběratel. No neodmítneme, přeci jen je mít nebo nemít pět mega v dolarech velikánskej rozdíl.

A tak začíná několikátá hra od Atari vydavatelsví D.. Adventure, které zásobilo místní trh s interaktivní fikcí v první polovině devadesátých let.

K D.. Adventure se někdy vrátím, je to celkem hodně zajímavý fenomén a už třicet let spekulujeme, kdo byl ten tajemný D.. Adventure, nechci slibovat, ale povedlo se mi zjistit pár skutečností, které jsou zajímavé.

Zpátky k Moně Líze, textovka je to z roku 1993, když vrcholila tvorba D.. Adventure, nebudeme tu skrývat, že hra byla komerční a její digitální kopie se dochovala lehce upravená, kde jméno autora bylo kýmsi změněno na Kačera Skrblíka, tohle mě štve – prostě změnit to. Jako chápu, že ten, kdo hru konvertoval asi hodně nenáviděl autora a jeho společnost, ale nemusel to tak zkurvit. Stejně si říkám, že to jednou opravím.

Takže tu máme příběh z Paříže, kde budeme cestovat většinou pomocí taxíku, naštěstí máme u sebe spoustu peněz na cestovní výlohy a tak se nemusíme bát, že nám dojdou, s třiceti tisíci dolary můžete jezdit po Paříži celé dny.

Celkově jsou hry od D.. Adventure poněkud kontroverzní, ale na druhou stranu jsou děsně nadčasové a spoustu dobrých nápadů se použilo v dalších hrách o hodně později. Vemte si například, to cestování tím taxíkem po různých částech lokací, nebo – což tedy značně komplikuje hraní, slovník hry, některé příkazy jsou záměrně skryty a objeví se až, když jsou v dané lokaci potřebné. Hra má i skryté východy, které nejsou vidět ve výpisu možných směrů, tady bych se asi na chvilku zastavil. Výpis možných směrů není na hlavní obrazovce s popisem lokace, ale hráč pokaždé musí zadávat speciální příkaz EXIT, jako chvilku to baví, ale pak je to děsně neergonomické až poměrně otravné. Nebudeme si nic nalhávat, poněkud jsem si hrábnul do zdrojového kódu hry a možné směry se mě vypisují s popisem lokace.

U těch lokací je to také občas zmatené, respektive, dostanete povrchní popis lokace, začnete zkoumat a hra vám zmiňuje další a další objekty, některé můžete sebrat nebo použít. Já mám tedy rozhodně rád hry, které před hráčem neschovávají prozkoumatelné objekty. Tady je to právě naopak, což pak působí značně neprakticky a vede k zákysům. Už jen to, když začnete hrát a náhodou zjistíte, že můžete zavolat taxi příkazem TAXI, tak stejně nevíte kam jet, to se musíte tak nějak dozvědět z prozkoumání prvních lokací, například z balkónu hotelu vidíte Eiffelovku, tak si k ní můžete zajet. No a posledním známým problémem je asi mraky gramatických chyb a různých zkomolenin místních názvů, takže si pečlivě zaznamenávejte vzdálené lokace, které jdou navštívit taxíkem. Jako přijít na to že chcete do Louvre, ale ve hře se to jmenuje Louvr, je fakt docela problém. Naštěstí parser to nějak pobere a můžete i používat zkratky.

Odhaduju, že hra má přes padesát lokací, většinou jsou popisy poměrně strohé – na tom Atari zase tolik místa není, takže tři čtvrtě lokací je jen popis, že jdete chodbou plnou uměleckých děl. Ale kde je Mona Lisa se dozvíte, až ze zkoumání jednotlivých děl. Taky celkem opruz.

Jak jsem zmínil, kdyby tu nebylo pár věcí co tuhle hru zabíjí, tak by to bylo mezi klenoty českých Atari textovek, bohužel je to spíš takový lepší podprůměr. Na druhou stranu se zabavíte, když budete pátrat po jednotlivých indiciích a shánět věci k vykonání loupeže.

Asi chcete návod, no Herní Archeolog ho jistě ocení, aby si mohl udělat čárku, že hru dohrál a neztrácel s ní čas. Tak pak tady je.

V pokoji se podíváme kolem a tak nějak vydedukujeme, že můžeme prozkoumat nábytek, pak stůl a židli, která není zmíněná vůbec v popisu lokace. Pak co si ještě tak představíme pod pojmem nábytek – aha to může být i skříň a fakt, je tu skříň a uvnitř je nářadí. Mimochodem, na té židli je kabát, si ho tedy vezmeme.

Vyjdeme na chodbu, kde je pokojská, té dáme pár drobných a ona nás taktně upozorní, že máme na kabátě přilepený šroubovák, no to fakt nevymyslíš. Ten sebereme a dojdeme zpátky do pokoje. V koupelně je zrcadlo, tak použijeme šroubovák, uvnitř je otvor a tam jsou schované peníze. A opět, to zrcadlo není vůbec zmíněno, nikde, jen povrchní hláška, co je asi v koupelně. No ty vole, v mejch hrách můžu mít v koupelně i bagr, ale aspoň ho zmíním.

Zrcadlo raději vrátíme zpátky, kdo ví, co pak hra testuje, kde aby nás to nezabilo a Herní Archeolog si nestěžoval, že mám zase blbě nějaký návod.

Vyjdeme na balkón. Koukneme se na výhled a vidíme tu „Eifelovku“ a „Sénu“ – jasně tohle jsou naše lokace pro taxíka. Přes balóny se dostaneme ob vedlejší pokoj, protože hned vedle někdo je a ten nás zbije. Ve vedlejším pokoji je nějaký počítač. Ani ho nezapínejte, chce heslo a to nikdo neví, jen zbytečně umřete. V lokaci je zmíněna stěna, na ní je uniforma v uniformě je karta. Můžeme jít pěkně ven a ke svému pokoji, kde ve dveřích máme zvenku strčené klíče, no to je taky docela pitomost, budete si nechávat klíče z venku. Zavřeme pokoj a zamkneme. Tím si vezmeme klíč.

No a můžeme ven z hotelu, cesty ven jsou zmatené, buď jedeme výtahem za pomocí použití tlačítka a nebo pěšky po schodišti, no nápad je to supr, kdyby jen ty směry a pohyby nebyli krapet zmatené. Jdete na jih na schodiště ale zpět musíte jakoby nahoru.

No a v hotelové restauraci, tam je to taky docela peklo. Jsem zkoušel jak jantar psát příkazy jako, použij stůl a nebo číšníka, no až pak mě napadlo se podívat do slovníku a tam je příkaz posadit se. No tak si sedneme.

Když prozkoumáme číšníka, tak ten nám bude plnit objednávku a dá nám noviny. Z nich se dozvíme o „Louvru“ a „Vítězném oblouku“, zaplatíme a jdeme kolem vrátnice, normálně v hotelech jsou recepce ale tomhle našem hotelu „Cadis“ je vrátnice jak v ubytovně za Bruntálem. A starý nerudný vrátný po nás chce klíč od pokoje, tak mu ho dáme.

No a jsme na chodníku, tady jsem kvetl, nějak jsem postrádal smysl co tu mám dělat, tedy dokud jsem se nepodíval do slovníku a hle, je tu nový příkaz Taxi.

„Asi si taky zavolám Uber a dojedu do Olomouce za autorem. Von se mnou asi pojede i Herní Archeolog, si myslím“

Tvl, jak se do toho taxíku leze, aha další příkaz, nastoupit. No nic – sjedeme si k „Eifelovce“.

Až nás taxík doveze na místo, tak pak musíme zaplatit a jdeme pod věž. Tam je spousta stánků, no a co uděláme? Koupíme si nějaký ten suvenýr. Je to zrcátko. Jdeme dál kolem „Sény“ po mostě. Jako doufám, že nedojdeme až do Buloňského lesíka za prostitutkama. Ne naštěstí ne. Je tu nějaká ulice obchůdek, tak si něco koupíme. Co to asi bude? Ah, zapalovač s nápisem Paris. Skvělé, to se bude jistě hodit.

Pokračujeme na „Champs Elysées“, ta ulice je otravně dlouhá a po jejích stranách jsou obchody. No kdo by to řekl, že herní Exity do těch obchodů nevedou, ale když jdeme na jih a nebo na sever, tak si můžeme vybrat. Jako tohle celkem dobrej nápad. Jdeme do Dioru, kde koupíme dárek pro manželku, nějakej ten sprej, ha, my máme manželku? Tak jo.

Dojedeme na hotel a ve vrátnici si vezmeme klíče. Vrátnej nám dá dopis od poslíčka. V dopise je napsáno: „NOTRE DAME. Heslo: JEDNY VELBLOUDY“

No a tady je jeden pěknej dead end. Pokud tedy jedeme k Notre Dame po krádeži obrazu. Hra nejde dohrát. Vrátíme se do hotelu a vezmeme si klíče položíme na pokoji vak. Vrátný nám dá také letenku.

Zpátky na taxi a můžeme rovnou do Louvre.

Koupíme si vstupenku a jdeme očíhnout situaci.

Normálně v klídku si projdeme muzeum najdeme si obraz Mony Lízy a sebereme ho, no tak jednoduché to zase není.

Kousek na západ od vstupu do Louvre je v chodbě stojan. Za kterým objevíme další chodbu. Tam jsou dveře a tak použijeme kradenou kartu.

Uvnitř strážní místnosti, je prázdná skříň, tak použijeme opět nový příkaz – ČEKAT. Budeme čekat na večer, až se Louvr vyprázdní a my můžeme v pohodě loupit.

Si jako myslím, že Mona Líza je pokaždé jinde, ale může to být jen má chyba v mapování hry. No nejdřív použijeme zrcátko, pak nářadí a vrátíme se do vstupu kde je skleněná pyramida, tam objevíme požární zařízení.

Zapalovačem podpálíme noviny a rychle pryč. Zpátky taxíkem do hotelu, umístit obraz do vaku a taxíkem na letiště a je hotovo.