A je to 2

Pokračování celkem parádní textovky A je to, vzniklo v roce 1991 a vydala ji firma Happysoft, hra je inspirovaná Pomstou šíleného ataristy a je pravděpodobně napsaná v asembleru (no tak není, včera tj. 7. července jsem našel od jednoho hodného strýčka basicovský listing prvního dílu) i když tedy jeví znaky Atari Basicu, nikdy se mi do ní nepodařilo dostat, respektive dostat se do listingu hry. Tehdy v 90. letech to byl takový národní sport, dostat se do textovek. Hra je jednoduchá, dokončí ji i začátečník, ona ostatně neobsahuje moc příkazů a drží se standardu textovek té doby. Vystačíte si s příkazy pro pohyb, vezmi, polož, inventář, situace a pak příkaz firma.

Hráčem je pubertální chlapec, snažící se programovat na svém osmibitovém Atari cosi v Basicu, když je doma přepaden svými vrstevníky vlastnící konkurenční značku počítače. Jeho nebohý osmibit je ukraden s požadavkem na výkupné v podobě kazety pěkných her pro ZX  Spectrum. Ach tyhle mezi platformové války, to bylo vděčné téma několika her té doby. A tak začne pouť za záchranu svého osmibitového miláčka.

Hrát můžeme tedy až po zadání vstupního hesla z prvního dílu hry, je to HEFENEX.

Hra trpí jednou podstatnou chybou – pokud špatně odbočíte, respektive ve hře je několik nemilých teleportů, které vám znemožní dohrát hru, prostě klasická chyba v herním enginu, kdy se hráč propadá z lokace do lokace a nemůže se dostat zpět. Na reálném hardware je to nepříjemné, musíte hru hrát znovu od začátku a musíte se vyvarovat nesprávných tahů, komplikace, ale pro nás co to hrají v emulátoru maličkost, stačí si ukládat snapshoty paměti v průběhu hry a nebo použít mapu.

Popisy lokací jsou strohé, asi aby autor ušetřil místo v paměti svého osmibitu. Sem tam je nějaká vtipná hláška poplatná době svého vzniku. Možné směry ve hře nejsou vyznačeny, takže vám nezbyde nic jiného, než zkoušet, kam se může hráč vydat. Je to komplikace – zvláště pak s chybou ve hře v její jižní části. Vyvarujte se cesty na západ z kopce a ze skladu. Pak vám nebrání nic v dohrání, budete se potýkat, fanatiky, spectristy, opilci, dědky a místní faunou.

Jdeme si tedy pro svůj počítač k Vyroubalům, ale musíme sehnat kazetu s hrou. Začínáme na silnici u svého domu a nemáme vůbec nic u sebe k použití.

Takže kdo bude číst dál, bude ochuzen o zážitek v dokončení hry.

Na západě je prodejna potravin a u ní leží rohlík, ten bude určitě chutnat fence Besině. Uvolní cestu do žita, kde najdeme pušku.

Cestou k hospodě, najdeme kámen, bude se taky hodit, jako ostatně každý objekt ve hře. U hospody vyměníme pušku za víno.

Víno směníme za volný průchod u kapličky kde je alkoholik Zedníček. Přes kopec dojdeme k mostu, který stráží trol, tedy náboženský fanatik, naštěstí z mostu můžeme dojít do potoka pro kanystr a na druhé straně najdeme prut. Ten bude potřeba pro šílence, který zevluje jižně od pomníku. Cestou se odbočíme do čekárny na autobusové zastávce, jsou tam céčka.

Šílenec Radek Vyroubal smění prut za volnou cestu do kostela, kde si půjčíme kříž a s ním pak zpět na most.

Od bytovky dojdeme k drbně a pak na sever do skladu, kde odložíme kanystr a pak si půjčíme hnojivo a hadici. Tu doneseme západně od kapličky požárníkům a získáme krásnou rukavici.

Rukavici potřebuje natěrač plotu, takže na křižovatku, kde je podvraťák, toho se zbavíme položením kamene. A na polní cestě položíme rukavici chlápkovi. A hurá na smetiště, kde se zbavíme krysy, tím, že ji nakrmíme hnojivem, krysu si taky vezmeme a dál na smetišti najdeme raketu, tenisovou.

Dojdeme k drbně a dáme jí krysu, bude mít velikou radost a uvolní nám cestu do kanceláře pro plakát. Partě tenistů věnujeme raketu ze smetiště. Získáme kazetu a pokračujeme na západ, děckám dáme céčka.

Dojdeme k maniakovi, kterému dáme plakát Depeche Mode a dále dojdeme ke spektristovi, ten nám za kazetu dá počítač a s ním dojdeme domů a hra je dokončená. Získáme heslo do třetího dílu, který bohužel nikdy nevyšel.