Debils Action
Tehdy jako čtrnáctiletý chlapec jsem byl o prázdninách na chatě u kamaráda Vládi Nejedlého, sebou jsem si vzal osmibitové Atari 130xe, on měl v té době Amigu 500 a měl ji sebou na chatě. Už si ani nepamatuju kde to vlastně má tu chatu, ale na tom opravdu nezáleží. Tehdy jsme spolu vymyslili textovou hru Debil’s action aneb záhada Kryplolamu. Já jsem ji programoval a vymyslil základní děj. On upravoval texty do přijatelnější podoby. Když si na to tak nějak vzpomínám, tak si říkám, že jsem na hře ani moc nedělal a gamesil jsem na jeho Amize letecký simulátor F-15 II, Damoclese a v neposlední řadě Supremacy.
Nu, nicméně na podzim toho památného roku se mi povedlo naši hru dokončit, tehdy už Vláďu ani moc osmibiťák Atari nebral, mě bohužel musel, protože na Amigu jsem v té době peníze neměl i když jsem sliboval hory doly a tak jsem si musel ještě rok počkat, ale vraťme se zpět k Debil’s action.
Miluju textové hry, proto jsem jich také několik udělal a tahle byla moje první, když nepočítám remake Indiana Jonese. Příběh byl zcela jednoduchý, v podstatě šlo o to nají ztracený (rozuměj uloupený) přístroj Kryplolam, který ukradla zločinecká banda pod vedením kriminálního živla Standy Kinšta profesoru Koudelkovi. Kryplolam, byl stroj času a oni zlotřilci s ním chtěli krást zlato a šperky z dob dávno minulých. Hlavní hrdina, přítel profesora Koudelky, se snaží přístroj získat zpět za vidinou odměny 100 000 korun československých. Tak to byl příběh, říkáte si, nic moc. Hra je totiž tak nějak o mých kamarádech, jak to už v „textovkách“ na Atari chodí, samozřejmě i v mém rodném městě. Samozřejmostí je i věčná žabomyší válka mezi ataristy a sinclairisty.
Původně to měla být vlastně sága her, ale podařilo se mi udělat právě jen tuhle. Druhý díl se měl jmenovat Debil’s Action II aneb hovada se bouří, bohužel zbyl z ní jen název.
Co se týče „enginu“ hry, tak je trošičku nedokonalý, jednalo se totiž o menší přepis známého Prudent Dactyla, respektive na Prudent Dactylovi jsem pochopil jak taková hra vypadá a jak se má chovat. V pozdějších dobách jsem herní motor dovedl k dokonalosti, ale o tom až příště.
A proč jsem tohle všechno napsal? No, protože se mi dnes povedl kapitální úlovek, při hledání her pro Atari jsem totiž nalezl stránku, kterou spravoval Petr Svoboda a tam byla moje hra ke stažení, jsem z toho do teď značně v šoku, protože už jsem ji oplakal s tím, že se s ní nikdy neshledám.
Takže pokud chcete, tak si ji můžete stáhnout odtud: Debils Action aneb Záhada Kryplolamu (20,5 KiB, 2 420 hits)
A nebo si ji najděte na výše zmiňovaných stránkách, najdete tam také spoustu další textovkových skvostů…
Ano, týden jsme nevyšli z podkroví, kde jsme měli compy ,) , tak není divu, že Jaroslav ani netuší, kde jsme se vlastně nacházeli. To ale není podstatné.
Bohužel, právě v momentě, kdy nás chytil Damocles, se nám odporoučela disketa (na které byl ten Damocles – ano, hry tenkrát byly na disketách) , a tak Jardovi nezbylo, než programovat nějakou „naklapaninu“ , jak rád říkával, zatímco jsem se prokousával prvními třemi stránkami Dne Triffidů.
A kde to tedy bylo?