Jaro je tu a nostalgie se vrací
Zima pomalu ustupuje a sníh se pomaličku rozpouští, i když to tak nevypadá. A mě opět jako každý rok popadá touha se vrátit zpět ke kořenům, mnozí kdo mě znají, už vědí o čem bude řeč. Postavíme si malý stroj času a vrátíme se do poloviny 90. let minulého století, do dob, kdy počítače měli srdce a internet skoro neexistoval.
Mě se líbila zrovna víc ta nevylepšená verze, kde jsi musel zkoumat všechno a neměl mapu. Každopádně to byla asi nejlepší textovka co jsem hrál a dohrál.
Mě Amos zradil s mojí mega hrou, kde to zheblo na tom, že kompilace nějak nepobrala velky trojrozmerny pole a tim to haslo 🙁