Když Zdeněk Houška začínal na Atari aneb jak jsem hrál textovku Inža 1 a 2
Mou neodolatelnou touhu hrát textové hry, ať jsou jakékoliv, hlavně, když se u nich pobavím, asi všichni znáte. Ono by se to dalo nazvat doslova úchylkou, textovkománií.
Pro dnešní večer jsem si vybral dvě textové hry Inža a to jsou poslední diakritická znaménka, která ve hře uvidíte, hry jsou z roku 1991.
Začněme tedy příběhem hry, díl první se odehrává v jakési neurčité kancelářské budově, kde hlavní hrdina pracuje a stane se mu taková nemilá událost, vyhoří mu pracovní nástroj – počítač IQ 151. Nějakým, nevysvětlitelným způsobem se to dozví šéf našeho hrdiny a ten dostane ultimátum, opravit svou chybu a vše uvést do původního stavu. To bylo k příběhu a teď se podíváme na ovládání hry, je divné. Tak divné, že jsem si původně myslel, že hru ani hrát nebudu, ale chtěl jsem vědět, jak hra dopadne a také mne zajímalo heslo do druhého dílu, které jak jsem doufal, se dozvím na konci dílu prvního.
Tak tedy to ovládání je divné, sice by se dalo napsat, že je standardní, ale není. Už jen při přechodu do nové lokace, musíte napsat příkaz prozkoumej místnost, abyste získali detailnější a ucelenější přehled o dění v dané lokalitě. Nalezení předměty nevidíte v popisu místnosti, ale musíte si je asi pamatovat a to nemluvím o sbírání a pokládání předmětů, respektive, pokud něco seberete a to můžete nést pouze a jen jeden předmět a chcete jej položit, neboť jej v danou chvíli nepotřebujete, pak onen předmět nenávratně zmizí v křemíkovém nebi hry. Pravda, nelogičnost, ale na druhou stranu to hru činí značně obtížnější.
Pokud chcete ve hře zjistit co právě nesete, pak vězte, že příkaz inventář je naprosto neúčinný, hra ho nezná, budete muset použít příkazu prozkoumej sebe.
Ve hře je pár lokací a hra se dá dohrát za pár minut, vše je na druhou stranu logické, takže nehrozí, že by hráč měl nějaký těžší zásek.
A dostáváme se k pokračování hry. Hlavního hrdinu zlý šéf vyhodil ze zaměstnání a tak kul pomstu, až vymyslel, že se vloupe do domu svého šéfa a ukradne mu kazetu s počítačovou hrou Zlatý Důl, kterou má šéf tak rád. Druhý díl je skoro stejný jako díl první a tak se dá dohrát za pár minut, snad jediným problémem hry ke vysoká chybovost herního systému, takže se velice rychle skamarádíte s příkazem CONT, kterýžto vás vrátí zase zpět do hry.
Když tedy obě hry shrnu, pak tedy nečekejte nějakou zábavu, nebo dojemný příběh, ale můžete poměřit svůj intelekt a vlastně se i docela pobavíte, nebo zabijete večerní nudu, když už nic v té televizi nedávají.
Heslo do dílu dva je: OCPOMBU
