Nemesis 2

Ataristé mají svou textovou hru Pomsta šíleného ataristy, která je mimochodem naprosto báječná. A co mají chudí bráškové na ZX-Spectru? Pravdou je, že asi oni určili vývoj textovek, jenže co jsem se tak díval, tak až na pár světlých vyjímek jich moc není, buď je skvělá hra zabitá enginem a nebo, skvělý engine zabit stupidní hrou s pitomým nápadem. Ale pár světlých vyjímek se najít dá.

O jedné hře jsem si myslil, že se bude jednat naprosto dokonalou řežbu, která potrápí mé mozkové závity, tak, že se mi bude o hře zdát, nestalo se tak a hra byla během deseti minut dohraná. A jakže se ta bílá vrána mezi černými, která se po dohrání hry stala opět černou vránou jmenuje? Jmenuje se Nemesis 2 aneb pomsta zuřivého programátora.

Takže co si pro ctěné hráče programátor Martin Malý, když už tedy napsal plagiát ne nepodobný Pomstě šíleného ataristy, kterou dokonce i v úvodních textech zmiňuje, připravil?

Hlavní hrdina, člen Sinclair klubu Nymburk, pravidelně dochází na schůzky, když tu najednou se vedení klubu rozhodlo vybírat poplatek za vstup do klubu v podobě padesátikoruny. Hrdina znechucen svou situací se sice nenechá odradit, nicméně při jedné ze svých návštěv se mu přihodí taková malá nehoda. Jistý člen klubu mu shodí jeho milovaný počítač na zem. A tak padne rozhodnutí, pomstí se všem členům klubu za příkoří mu způsobené a instruován textovkou od Viktora Lošťáka – Pomsta šíleného ataristy si doma spájí přístroj, likvidátor, který pošle v určený čas do elektrické sítě impuls o velikosti 20 000 Voltů. Likvidátor nese hrdě jméno – Nemesis 2.

A tak začíná hra, hráč stojí před Sinclair klubem a je rozhodnut splnit svou misi.