Příběh ze Tmy

Jak se teďko patlám s Amigou, samozřejmě díky Bomberovi a jeho neutuchajícímu nadšení, jsem doma objevil balíček disket, které jsem nikdy nezkoumal, už ani nevím jak se ke mně dostali, no minimálně 15 let jich asi dvacet leželo a až teď jsem je poprvé nacpal do mechaniky, samozřejmě se s puštěným antivirem. Saddáma a Eboly už bylo fakt dost, nevím kde se to bere, ale mám to tu skoro pořád. Jo k těm disketám, našel jsem na jich nějaká osobní data, ono to spíš ani nebude osobní jako data, nějaké pokusy různých lidí, taková směska. Třeba pro zajímavost, zdroják erotické textovky Tereza, vypadá to zajímavě, ale je to jen zdroják, bez grafiky nepoužitelné, ale ta jaksi není, škoda, mohl jsem to zrestaurovat a dát dohromady. Na další třeba jsou nějaké textové soubory a poznámky do školy, včetně vizitek a další pěkných věcí – plus teda ten Saddám.

No a na další disketě se skrýval poklad z roku 1994, je to textová hra, předělávka z osmibitového Atari – Příběh ze Tmy, tu Atari verzi dělal Jaromír Štáfek, shodou okolností ho znám, patřil do skupiny lidí, se kterýma jsem tenkrát udržoval čile osobní kontakt okolo Atari, mimochodem není to tak dávno co mi psal, jestli by se nedal někde sehnat zdroják právě Příběhu ze Tmy a Války Gangů – v dnešní době to není problém do Basic her se dostanu v podstatě na jeden reset hry, tak jsem mu to poslal. Mimochodem Příběh ze Tmy mám docela rád, je to povedená textovka – už jen proto, že ve hře taky vystupuju, musím si někdy sepsat všechny hry, kde jsem, už jich bude asi dost.

Tak zpátky k tý herní archeologii, i když bych to měl nechat povolanějším, ale zase jsem s tímhle kouskem první. Z diskety s hrou se mi povedlo udělat ADFko, takže si ji můžete sami zahrát, je stále stejně dobrá, jako byla na Atari a myslím, si, že i podle Atari návodu dohrát půjde.

Asi se ptáte kdo hru dělal, pak vězte, že to bylo v roce 1994 a autorem Konverze je Kamil Blažek, on těch her udělal víc, zrovna nedávno ho zmiňoval Herní Archeolog s jeho portem Jména Růže, jako první hru pro Amigu, pak dělal Hotel Zelená sedma, Ecce Homo Cikorka a Cestu Bojovníka. Hezky o jeho hrách psal i pan Pavel Tišnovský v antologii o českých hrách, co vycházelo na Rootu. Jak jsem psal, port je to povedený, celkem rychlý a doplněný o hudbu, kterou si autor vypůjčil z diskmagu Guru, alespoň to tak píše v úvodu hry. Je škoda, že Kamil Blažek neudělal moc své původní tvorby a věnoval se spíš jen portům osmibitových her, je fakt, že Hotel Zelená Sedma, Ecce Homo Cikorka a Cesta Bojovníka jsou původní hry, nikde jsem je na osmibitech nenašel. Na druhou stranu jsou to jen gamebooky, takže klasickou textovku by jeden pohledal, tou je vlastně až Příběh ze Tmy.

Jinak to zmiňované ADFko s hrou je ke stažení tady   Příběh ze Tmy - Amiga (170,9 KiB, 7 hits)

O co v Příběhu ze Tmy jde? Celkem jednoduchý příběh, kdy se hlavní hrdina vydá hledat zlatý poklad na hřbitov, který je tam ukryt po zlém, loupeživém hrobníkovi. Do cesty se hrdinovi postaví vožralý mnich, anarchista, zlý pták a další nástrahy. Hra je celkem lineární a hádanky vesměs jednoduché, tedy až na podzemní bludiště, ze kterého by asi herní kartograf vykvetl, nicméně návod se tu také povaluje, takže bludištěm se projít dá.

Celkově je to velice povedená hra pro Amigu, která mne bavila, už jsem si nepamatoval původní hádanky a tak jsem trochu musel popřemýšlet, abych ji znovu dohrál, no škoda jen, že hra není původní a je to jen předělávka. No snad se na nás usměje štěstí a najdu zase něco zajímavého. Mimochodem, celkem je fajn, že se herní příkazy nemusí zadávat s diakritikou, to byl takový nešvar, který jenom zdržoval hráče. On i herní parser je celkem chytrý a tak nemusíte zadávat příkazy celé, ale bohatě stačí zadávat jen první tři písmena.

Pokud si nechcete zkazit zážitek ze hry, pak už asi nečtěte, následuje herní mapa a návod kompletního řešení hry.

Začínáme v hospodě, můžeme si ji prohlédnout a podívat se na své přátele, ano tam jsem i já, sedím tam a popíjím.

Z hospody rovnou na hřbitov – najdeme tam na hrobě ukrytou svíčku. Na rozcestí je sirka, tu si vezmeme a nezapomeneme si vzít i tu svíčku. V jihozápadní části hřbitova v křoví najdeme lano.

Máme lano ó my se máme, tak a s lanem do studny, doporučuju ho přivázat k rumpálu, klasickým příkazem použij lano, na dně studny najdeme peníze. A můžeme se vydat dál do kanálu, do kterého vede západní branka ze studny, no nevím jak to jako je, ale čerpat vodu do studny z kanálu, ale co, je to hřbitov ne?

V kanále nejdeme zavřené dveře, při jejich průzkumu objevíme tlačítko a tak ho stiskneme a dostaneme se do tajné komnaty, kde je podivné křeslo. V křesle je ukryt klíč, asi od nějakého starého domu, no a my víme, kde je starý dům, hned u vstupu do hřbitova, tak šup tam.

V domě jsou na stole nůžky a ve skříni je motyčka. Vybaveni pro další dobrodružství jdeme do hospody a koupíme za peníze pivo, bude se hodit pro pana mnicha.

Ten je v malé kapli na půdičce, výměnou za lahváče, získáme růženec jako ochranu proti satanistům a jiné verbeži.

V lokaci před studnou vykopeme motyčkou žížalu a na stromě ji vyměníme s ptákem. Megaptákem z Ataristova protiútoku, ten sviňák je asi snad všude a krade předměty, v hnízdě má schovaný kříž.

No a s nůžkama se prostříháme křovím ve východní části hřbitova. U velikého hrobu s podivným útvarem použijeme po objevení lebku a otevře se nám cesta do hrobky, naštěstí máme u sebe růženec a satanista nás neohrozí, následuje bludiště podzemních chodeb.

Mimochodem je nutné zapálit sirku a od ní se zapálí svíčka, abychom se ve tmě neztratili v podzemí stačí jít podle přiložené mapy na východ a pak na sever, kde na hák použijeme kříž a voilá, tajná místnost s pokladem je otevřená a po otevření truhlice následuje závěrečný text.

Vidíte, nebylo to tak složité. Na závěrečné obrazovce autor sliboval pokračování. Tak se snad najde, pokud ho tedy někdy napsal.