Spad

Tak mi ježísek nadělil novýho Kotletu – dal jsem ho za necelých 24 hodin, je dobrej. I když tedy jsem z něj měl takovej divnej pocit, něco mi neustále říkalo, že už jsem to četl. Takovej ten pocit deža vi.

Shrneme si to, třeba mi zase Kotleta poděkuje v nějaký svý knížce, sem na to sakra hrdej, fakt, že jo. Se s tím docela chlubím, když přijde řeč na Kotletu, tak říkám, ” hele a to víš, že mi Kotleta děkuje v Bratrsvu?”

Fakt nevím za co ale jsem maximálně šťastnej, že sem se dostal i do papírový knížky. A teď zpátky ke Spadu, psal jsem, že mám pocit jakobych ten příběh znal, no ten pocit, když je vám celý příběh povědomý a pak si konečně vzpomenete.

Já vám to řeknu, nebojte se, ale ten kdo Spad nečet, tak ať radši nečte dál, trošičku prozradím děj. Když jsme u toho, ví někdo jak nahradit hlášku, že budu spoilovat děj? Normálně jsem na nic nepřišel.

Celý mi to připomíná Havrana od Šlechty, jakoby se tu snad nabízela konspirační teorie, že by Spad napsal Šlechta, ne to tvrdit nebudu, jen si to myslím. Máme tu hodně společných jmenovatelů a ukazatelů.

Takže si to shrneme pěkně popořadě.

Svět po katastrofě – máme, Praha – máme, cesta z Prahy na jih – máme, hrdina – máme. 

Kecal bych, že se mi spad nelíbil, je tam spousta super hlášek, třeba ta o Pokémonech je boží. Skvělé jsou i novinové příspěvky – to se mi líbilo chvílema i víc než samotný příběh. Je fakt že těch Šlechtovin je tam víc, třeba periferie Prahy, kde vládnou gangy. Nebo něčím nadopovaná frajerka co se rychle hojí, to máme v Projektu Berserkr, no chvílema jsem čekal, kdy se ve Spadu objeví Oggerd s Pěnkavou a Halikem, nebo aspoň Emma z Bornu.

Škoda že ten konec byl takovej, jak to napsat hezky? No nijakej, nepřítel byl poražen – pijánista se ukázal fakt jen epizodně. Akce bylo dost – no prostě Kotleta. Sám tedy mám nejraději jeho ságu s Herr Bezzemkem – je prostě lepší. Bezzemek je takovej Major Zeman mého stáří. 

A co mi to přinesl ježíšek dál? No ještě Zakuti v Oceli, tak jsem na toho Žambocha zvědavej.