Indiana Jones aneb Chrám Zkázy

Bylo, nebylo, tak začíná každá pohádka a tahle začala někdy v tuhé zimě roku páně 1991, kdy jsem jako mladíček prožíval svou pubertu a zamiloval jsem se do tvorby Viktora Lošťáka, asi jako každý vlastník osmibitového Atari, který byť jen na maličkou chvilku zkusit jeho dvě báječné hry z prostředí oderského klubu vlastníků počítačů značky Atari. Dokonce jsem i Viktorovi psal, že bych chtěl hrát jeho novou hru, tou byl Ataristův protiútok a odpovědí mě byla nabídka k zakoupení hry u jisté firmy z Břeclavi – K-Softu.

Jasně zakoupil jsem si tu hru, hrál ji, soutěžil a také ji dohrál. Byl jsem z ní dokonale nadšený a unešený, prostě jsem Viktora žral a textové hry jakbysmet. Chtěl jsem, jako asi každý v té době něco vlastního napsat, ale kde brát, když jeden neumí programovat? Jedině vykradením nějaké jiné hry, pochopením programu a předěláním k obrazu svému.

Na Atari v Basicu nebyl problém se do hry dostat, někdy to trvalo déle, někdy to byla otázka několika málo vteřin, jediné co odolávalo byl právě Chrám Zkázy, prostě se do něj nešlo dostat a hlavně neměl jsem takové zkušenosti jako dnes, prostě se na to šlo brutální metodou, nahrával jsem hru a zběsile mačkal klávesu Break. Později jsem to povýšil na prosté nahrání požadované hry do ramdisku, neboť jsem vlastnil Atari 130XE a spouštěl ji a zase mačkal Break, s pomocí utility Ramtur, která se uměla udržet v paměti to byla jen otázka několika málo pokusů, hlavně tomu pomáhala skutečnost, že Ramtur šel vyvolat nějakým příkazem, za boha si nemohu vzpomenout jakým.

Chrám zkázy, ale stále odolával, naštěstí se to povedlo Vláďovi Nejedlému a tak hru uložil ve vylistovaném stavu a mohl jsem zkoumat textovku, bohužel, vůbec jsem hernímu engine nerozuměl, tak jsme prostě vzali Chrám zkázy, vytiskli si listing hry. Začalo se přepisovat, prostě všechny texty ve hře jsme přepsali a lokalizovali do rádoby vtipné formy. Upřímně, je to strašná věc. Celý Chrám Zkázy je pojat jen tak jakoby vtípek na lokální Atari Klub a jeho členy, mělo to být vtipné, ale moc vtipné to po těch třiceti letech není. Také s češtinou jsme si moc štráchy nědělali, no ono si je s ní nedělám ani teď, občas mě musí usměrnit nějaký ten tester.

Tak někdy na přelomu února a března 91 roku vznikl Chrám Zkázy 2.0. Mimochodem, ve verzi pro Atari je požadované vstupní heslo, taková ochrana proti přístupu a spuštění hry nežádoucíma osobama. Představte si tu situaci, je vám čtrnáct a děláte si legraci z dospělých chlapů, spíš starců. Moc rád bych ty všechny zmíněné lidi ještě někdy potkal. No co se týče toho hesla, tak jsme zvolili heslo jako název nějaké ruské knížky a aby toho nebylo málo, záměrně jsme udělali gramatickou chybu, no kdo by uhádl heslo „Kam běží modrá lyška ??“, debilní, žejo? Je to debilní a co je největším paradoxem, hru jsme ani moc nenahrávali a nikam moc nešířili, sama si našla cestu do světa. Taky se děsně moc těším na recenzi od Herního Archeologa, doufám, že dostaneme alespoň jednu hvězdičku. Za tu profesionální práci, kdo z lidí co děalo v 91 textovky na Atari měl svoje písmo s diakritikou a ještě hned inicializované? Mimochodem, zaboha si nemůžu vzpomenout na tu aplikaci co to uměla vygenerovat v deseti řádcích v Basicu, byla boží a nikdo, skoro nikdo o ní neví.

A máme tu leden roku 2021, když jsem uvažoval co udělám za další textovku v TXT enginu, tak jsem si vzpoměl právě na tuhle naší prvotinu, hru si breaknul, tentokrát to bylo otázkou pikosekundy a předělal ji. Jasně, některé vyložené blbosti jsem vyházel, lehce upravil jazykovou stavbu popisu lokací, sem tam něco vylepši, ale zase jsem do hry nezasahoval. Snažil jsem se ponechat tu původní třicet let starou nostalgickou patinu. Ono předělávat textovky z jedné platformy na druhou buď zákonitě vede k tomu, že najednou zjistíte, že píšete hru vlastně novou a to jsem fakt nechtěl. Nečekejte ani nějaké skryté easter eggy, nebo Kyberkentaura s Křižákem, v té době jsem je neznal a tak nemusí být ani tady.

Když o tom tak uvažuju, už jsem to vlastně udělal dvakrát, co jsme ukradl původní nápad ze hry a udělal z ní naprosto jinou hru, tou první je tedy Chrám Zkázy a tou druhou, co myslíte? Ano je to Prudent Dactyl 2, ale tam jsem tomu spíš dodal takový brakově reálnější nádech a celé to krapet upravil, aby ta hra dávala smysl.

Tenkrát jsme slibovali, že budou další hry jako Dobyvatelé Ztracené Archy a Poslední křížová výprava, bohužel nikdy jsme se k tomu nedostali, to Atari období bylo děsně krátké, že jsme v Vláďou zvládli udělat ještě Debil’s action a tím to skončilo. Děsná škoda, že jsem nepochopil engine v Chrámu Zkázy, je naprosto geniální, jasně má nějaké chyby, to má, ale je nade všechno jasné, nic lepšího, tedy v té době napsáno být nemohlo. Zajímalo by mě jestli to Fuka vymyslel sám a nebo to někde ukradl. Je pravdou, že s vyšším počtem lokací a objektů je ten engine pomalejší, však si to můžete zkusit třeba u Emgeton Story a ještě několika dalších her, ale je prostě dobrej. Mimochodem s touhle myšlenkou jsem se zabýval v jednom článku pro diskový magazín Restore, vycházející na konkurenční platformě. Článek tedy ještě nevyšel, ale je to takové pojednání o tom, že ataristi jsou děsný zloději, jo budou mě mít moc rádi.

Poslední věc, co bych ještě rád zmínil jsou slepé uličky, ve starém Chrámu Zkázy je jich dost, dlouho, moc dlouho jsem přemýšlel, jestli se nějak nepojistit a nezabezpečit hru tak, aby šla dohrát. Si to představte, hrajete textovku, najdete sirku s ní zapálíte větev tu hodíte do díry v zemi a akce co má nastat nenastane, protože před tou hořící větví bystě do té díry měli šoupnout kanystr s benzínem. Hodně jsem o těch „dead endech“ přemýšlel a rozhodl jsem se je tam prostě a jednoduše nechat, jen se s tím mořte. Ono jich zase tolik není.

Bavte se a když mě napíšete nějaké milé slůvko, budu rád a třeba se i do nějaké té textovky dostanete.