Retrogaming na Kladně

V kladenském Sládečkově vlastivědném muzeu už nějaký ten pátek probíhá putovní výstava Retrogaming, ona vlastně končí teďko 8. ledna, tak kdo tam nebyl, ať se hnedka sbalí a vyrazí.

O tom, že se něco takového v našem městě koná jsem zjistil vlastně úplnou náhodou a tak se tam vydal se synkem, ukázat mu ty staré báječné stroje a hry. Celá výstava zabírá podstatnou část přízemí muzea a hned u vstupu vás přivítá „kartoňák“ bojovníka – tipnu si – ze Streetfightera?

Výstavku se starými počítači, konzolema a xerokopiema starých herních časopisů jsme krapet prolétly – koho by to zajímalo, když to vlastně známe a je to za sklem a nedá se s tím hrát, ovšem na výstavě je skvělá interaktivní část – kde si návštěvník může zagamesit na starých strojích. 

Abych byl upřímný, ono těch starých strojů tam zase tolik nebylo, když nepočítám obskurní PC stroje, kde bylo nainstalováno několik emulačních softů a hráči si tak mohli vyzkoušet zahrát si pěkně emulovaně, no ostatně to mohu i doma, že?

Zaujalo mne docela ZX-Spectrum + něco, asi se v těhle strojích moc nevyznám (už se teším na komentáře kolegů od Speccy) – naštěstí nahrát z pásky prográmek mohu a tak za pískání nahrávání hry do ZX-Spectra jsem se přesunul k moderní konzoli Atari – takový to moderní něco „Atari Flashback“ se to jmenuje.

Ale nejvíc času jsem se synkem trávil u Atari ST, nikdy jsem ho neměl, vždycky jsem ho chtěl a teď jsem docela rád, že jsem ho viděl. I když – zlatá Amiga, budu muset na Atariádě trošku prostudovat tyhlety 16bitové stroje – respektive nechat si ukázat co to vlastně umí a proč je to jen dvoubarevné, ten TOS.

Osmibitové Atari bylo jen za sklem, proč? To mám rád a mohl jsem jim tam zaprogramovat v Atari Basicu, to jsem ještě nezapomněl.

Amiga – no taky za sklem – děsná škoda, celkem by byla legrace, kdybych tam zase podstrčil disketu s „12“, jako jsem to udělal ve Slaném v muzeu. Měl jsem ji sebou, ale na druhou stranu si nedovedu představit, že by „12“ běžela na A500, asi ne.

Jak jsem zmiňoval to ZX-Spectrum, no tak to je tam nahoře s tím kazeťákem.

Taky se tohle mohlo zapnout aby to něco ukazovalo, cokoli, třeba nějaký text a nebo tak.

Mezi disketama pro STčko jsem našel Dobývání hradu, tak jsem se hru jal testovat, musím se přiznat, že jsem ji ještě nehrál. Paní kurátorka výstavy byla překvapena – že jsem zrovna pustil tuhle hru, tak jsem ji musel vysvětlit, že jsem veliký fanda textovek, taky, že jsem největší odborník na textovky v této zemi a hlavně – nikdy jsem ji neviděl v reálu, jako ostatně i další hry pro Atari ST.

Panečku intro – takové, jako bych to, no dvoubarevné.

Titulní obrázek, je taky takový, jak to říct politicky korektně – no dvoubarevný.

A můžeme hrát, původně jsem hledal návod na textovku, že bych ji dohrál, ale synek by si raději zahrál s joystickem. Tak někdy příště – ale rád bych si Dobývání hradu užil, takže bez návodu.

Tak jak koukám na klávesnici STčka, tak to asi musel být docela mazec psát, i když, zvykneš si na všecko.

Tak tady ho máme, řekl bych, že mladej drží joystick poprvé v ruce, no nešlo mu to, asi budeme muset více trénovat. Což o to, Amigu bych vyndal to asi není problém, horší to je s tím na čem si ji pustit, svůj C=1084S monitor jsem před lety vyměnil za pár lízátek a na moderních televizích to není jaksi taksi ono.

První level GODS jsem zvládl skoro po paměti, člověk nezapomene na probdělé noci a večery s touhle parádní hrou, tehdy jsme ji hodně hráli s dr.Walterem.

A tady máme Canon Fodder od Sensible, ostatně nemohu si pomoci ty hry na tom ST nejsou tak dobré jako na Amize.

Každopádně, výstava super, staré kompy super a vůbec bezva, takže kdo tam nebyl ať tam běží – neprohloupí.