Senobyzal – malý poklad
to máte tak, jednou si vyndáte osmibitové Atari ze skříně s jednoduchým cílem, nahrát Emgeton Story 2 a podívat se do listingu hry, s tím, že se vám ta dostupná verze v Emulátoru vůbec nezdá, je divná a nejde dohrát, tenhle pocit máte už dobře tak 30 let. Projíždíte kazety a najdete tam jednu textovku co nikde není, ani nevím kde jsem k té kazetě přišel, ale asi to je z nějaké velkodistribuce, vůbec bych se nedivil, že je to od JRC nebo od někoho takového. Vůbec si nepamatuju ani, kdy a kde jsem k té kazetě přišel, je možné, že jsem ji koupil od nějakého překupníka v pozdních letech jednadvacátého století. To jsem měl takový Atari záchvěv a pár kazet s hrama jsem nakoupil, když jsem se tehdy v druhé polovině devadesátek kazet zbavil. Věčná škoda, chtěl jsem je sice zpět vymámit, ale současný majitel je tak trochu nekomunikativní – je to pryč, dal bych si pár facek, vím, že tam bylo spousta věcí co tu nikdo nemá.
No tak tedy našel jsem tam tuhle věc, je to kosmická textovka z roku 1989, poslal jsem ji na web, poslal jsem i informaci batatelům a herním archeologům, jak se zdá a jak i bulvární tisk napovídá, nebude zahrnuta do objevů herních archeologů, důvody jsou prosté, prý to není z roku 1989, ale nebudeme předjímat a mrkneme se na technické zpracování, respektive jak jsem prasácky hru konvertoval z reálného Atari do nereálného emulátoru, byl to voser so ci budeme povídat.
Návod pro ty co to chtějí zkusit, potřebujete SIO2SD a hlavně DOS, bez něj jste tak trochu v hajzlu a taky asi Atari 130XE, aby byl ramdisk. Jdeme na to. Udělal jsem si ATRko, kde byl RAMTUR, to je taková věc, něco jako souborovej manažer co známe teď. Vyhodil jsem ven SIO2SD a zapojil kazeťák, tedy po tom co jsem pustil RAMTUR, nahrál do něj hru, brejknul ji, uložil jako basic na disketu, tedy na SIO2SD a bylo, v emulátoru jsem už pak jen uložil do XEXu a archív byl na světě.
No tak a máme tu zachráněnou hru, co nám přináší po technické stránce? Celkem nic inovativního, je použit mírně upravený klasický engine od Fuky, co byl v Chrámu zkázy, upravený pro možnosti osmibitového Atari, tak nějak jsem to nedávno zkoumal s souvislosti s Emgeton Story, tam je také mírně derivovaný ten samý engine. Taková byla ta devadesátá léta no. Ve hře je několik možných příkazů, ty jsou dostupné klasicky pomocí příkazu POMOC, nejvíc co mne u těhle her štve je nutnost psát s diakritikou, prostě hledat kde pod jakým znakem pomocí CTRL je ukrytý ten a druhý háček a nebo čárka je voser, děsně to zdržuje, možná bych chtěl stroj času, vrátit se do devadesátek a prostě těmhle lidem naflusat do ksichtu.
Hru udělal ZlohSoft, pod tímhle se může skrývat prakticky kdokoliv, nikdy jsem od něj žádnou hru neviděl a ani o něm neslyšel, ale víte jak, tu a onde se prostě něco objeví, třeba nedávno to byl ORION, taky jsem o autorovi nikdy neslyšel a nikdy ORION neviděl a přitom to byla celkem milá hra.
Tak a jdeme se podívat na herní příběh, ten je rozhodně dost dobrý a myslím si, že jsem nic tak dobrýho na osmibitech mimo her od Viki Lošťáka nehrál. Jako pracovník na kosmickém plavidle se totiž probouzíte na můstku kosmické lodi SENOBYZAL a tak nějak nemáte potuchy jak jste se tam dostal a hlavně ani nemáte zdání, co se stalo s posádkou, jen nevěřícně zíráte na monitory upozorňující na brzký konec plavidla. No a tady už musí hráč začít jednat, aby se zachránil. Mimochodem, jedna supr věc, na osmibitových hrách nevídaná – nemůžete zemřít, supr! Nemusíte hrát znovu a dokola, mimochodem testoval jsem ukládání pozice na pásku, funguje dokonale, to je dobrá zpráva, můžete si postup hrou ukládat, pravda v emulátoru to můžete dělat taky. No já jen kdybyste to chtěli zkoušet i na tom osmibitu.
No a kdo si chce hru užít, tak ať tedy už ve čtení dál nepokračuje, neboť by se mohl dozvědět kompletní řešení hrou.
Začínáme na můstku, tak se po něm porozhlédneme. Můžeme zapnout monitory a když je pak prozkoumáme, tak se dozvíme, že máme hodinu na evakuaci z lodi. Na křesle je položený overal, ten sebereme a podíváme se i do jeho kapes. Objevíme papírek s heslem, tedy vlastně tajnou šifrou. Ten papírek je tedy nutné přečíst, získáme tak kód je to obehraná šifra z ATASCII tabulky – kód tedy zní XYZZY.
Otočíme pákou, jinak se z pilotní kabiny nedostaneme, pak nám začne fungovat automatika dveří, no hlavně tedy se podíváme na dveře – objevíme páku. Tou tedy budeme muset otočit.
Na chodbě zadáme kód XYZZY – nesmíme zapomenout, že musí být napsaný velkými písmeny, jinak se do kapitánské kajuty nedostaneme. V současné situaci se ani do kabiny nemusíme dívat, nemáme klíče od skříňky a tak se je vydáme hledat do útrob kosmického plavidla.
Vydáme se k funkčnímu výtahu tedy na západ a pak k jihu, cestou se zastavíme v kajutě pro posádku a z postele sebereme husí brk a v zavřené lednici jsou husí játra. U výtahu do něj nastoupíme, stiskneme tlačítko a pak vystoupíme, dostaneme se do spodního patra lodi.
Ve spodním patře se můžeme hezky porozhlédnout, ale raději bych doporučil se vydat rovnou za nosem k pulznímu motoru, pod kterým je schovaný šroubovák, náš univerzální klíč.
Se šroubovákem se vrátíme zpět do kapitánské kajuty, kde otevřeme skříňku a sebereme palubní deník. Můžeme si ho přečíst, kde se dozvíme co se vlastně na lodi stalo a že tedy posádka evakuovala.
Další naše cesta povede od kapitánské kajuty k východu, další cestu nám blokuje úklidový robot, nechce nás pustit dál, tak mu odložíme husí játra a zaměstnáme jej.
Ve skladišti je kus drátu a kombinační kleště, jsou k ničemu, nemusíme je brát. Dojedeme dál k rozbitému výtahu a otevřeme ventilační otvor, můžeme vejít dovnitř. Komu by dělal problém příkaz, pak je to příkaz vlez tunel.
Ventilací se dostaneme k druhému motoru a najdeme vysušenou mrtvolu technika, má u sebe ovládací čip – ten nutně potřebujeme. Máme a tak zpátky do spodního patra, začne jít tak trošku o život.
Dojdeme na nákladovou rampu je tam schovaný jeden výsadkový člun, pomocí ovládacího čipu jej otevřeme a nastoupíme. Bohužel odlet nebude tak jednoduchý, ve člunu je mrtvý kapitán, zbavíme se ho. Také asi bude problém s pohonem člunu, no tak si seženeme někde energetický krystal. Ten je na ošetřovně, ale jakmile otevřeme mrazící box, tak z ošetřovny na nás vyskočí nemrtvá bioložka, nevadí. Máme kapitána, doneseme ho k hibernačním sálům a hodíme ho dovnitř, bioložka ho bude pojídat, tak ji zavřeme do hibernačního boxu, sebereme ucvaknutý prst, vrátíme se pro krystal. A zpět do člunu.
V člunu položíme krystal k motoru, vrátíme se do pilotní kabiny a zapneme terminál, hru máme hotovou. Hurá.
Přečteme si závěrečné titulky a budeme se těšit na léto roku 1990, kdy nám autor slibuje pokračování, nebo úplně novou a velice obtížnou hru Nemrtvý Uljanov. Dá se předpokládat, že asi hra nikdy nevznikla, i když by mohla mít super potenciál, Senobyzal končí výbuchem nad Sibiří, prostě proletí časoprostorem.
Hra je poměrně krátká, ale celkem zábavná, úplně jsem si představoval jak chodím po kosmickém korábu a bojím se co na mne kde vyskočí, prostě supr atmoška.
Autor zmiňuje, že hru napsal v zimě roku 1989, ovšem jsou tu bulvární média a jiné archeologické plátky co tvrdí, že hra nemohla vzniknout v téhle době, že a protože jsou tam použity cheaty z DOOMa. No já sem DOOMa nehrál a číty si nepamatuju, no prý je tam zmíněno IDKFA a IDDQD jako jména kosmických člunů a tak se jistí lidé domnívají, že by hra mohla být z roku 1993, nebo i později. Samé otázky, je to tak? Vznikla hra jindy, než bylo zmíněno autorem? Jaký na to máte názor, co si o tom myslíte vy, zahrajte si tu hru na řekněte, je z roku 1989 a nebo z roku 1993 a nebo třeba z roku 1999?
Mimochodem, hra byla vyřazena z archívu, respektive z článku Herního archeologa, škoda, klidně to tam mohl dát, proč ne? Prostě si myslím, že i kdyby to vzniklo jindy, tak se tam měla dát. By se taky mohlo příště stát, že už nikdo nebude nic hledat.
Jo, pak taky tady někde je odkaz pro stažení, abych jako předešel kverulantům, kde je soubor s hrou, no tak stahujte.