Můj čtenářský rok 2022
Asi všichni víte, že docela rád čtu. Povětšinou to je československý sci-fi a fantasy brak. Nejinak tomu bylo i loni, přečetl jsem toho celkem dost a tak bych se rád podělil o své zážitky...
tak trochu nostalgický blog o časech minulých a starých technologiích
Asi všichni víte, že docela rád čtu. Povětšinou to je československý sci-fi a fantasy brak. Nejinak tomu bylo i loni, přečetl jsem toho celkem dost a tak bych se rád podělil o své zážitky...
Ty jo, dvaadvacet let po Apocalypse 2000 se někdo zeptal na sociální síti, jestli jsou k mání všechny soutěžní příspěvky. Tak jsem jakože začal hledat ve svých archivech. No co myslíte, nenašel jsem je...
Pamatujete jak jsem tu před pár lety plakal, že mám doma Atari Portfólio a že ho mám jako vlastně na nic? Jasně, mám ho furt, nikdo ho nechtěl a ten kdo se v komentáři...
Nevím jestli tu někdo ví, co je to výzva Inktober, to je taková malířská akce na měsíc říjen, něco jako je březen, měsíc knihy. Tak v říjnu, v rámci výzvy Inktober, malovači všech zemí...
Před Bytefestem jsem potřeboval najít pár volných disket a tak jsem se probral bednou, kterou jsem sehnal bůh ví kde. Našel jsem tam i nějaké české originální diskety, respektive diskety, na kterých byl distribuovaný...
Byl jsem na Bytefestu v tom Toulcově dvoře, jak se konal minulej víkend v Praze. Inu, vlastně jsem tam musel, protože si orga objednali přednášku, tedy vlastně dvě. Ono je to z Kladna fakt...
Čas letí jako bláznivý… zpívával Zlatej Kája, no a kdo by to byl řekl, že už uplynulo deset let od vydání textovky 12? Byla to po dlouhé době a taky asi na dlouho dobu...
Znáte časopis XB1? Kdo by ho neznal, teda jeho mladší sestřičku Ikárii, která vycházela v devadesátkách. Vždycky sem si ji rád kupoval, protože tam bylo spousta povídek od našich a zahraničních spisovatelů, miloval jsem...
Tuhle jsem si na večer psal s Deforem z Vectors a tak nějak sem si vzpomněl, na starý dobrý časy Resetkání. Asi moje nejoblíbenější a nejvíc zábavné bylo to na podzim, možná v zimě roku 1993....
Dneska si povíme, no vlastně teda napíšeme něco o tom, jak si ulehčit práci a hlavně zjednodušit programovaní v Atari Basicu při psaní vlastní textovky. Jasně, můžete sice namítnout, že by to mohlo být...
Kdo si počká, ten se dočká, tak nějak bych se mohl vyjádřit o svém megalomanském projektu, který se snažím dokončit v posledních několika měsících a je to tu, dočkali jste se. Dovolte mi představit zbrusu...
Nechce se to věřit, fakt se to nechce věřit, že letos je tomu přesně na pikosekundu dvacet let, co jsem udělal remake Prudent Dactylu pro Amigu. Dělal jsem to vlastně tehdy proto, že jsem...
někdy touhle dobou, přesněji před dvaceti lety jsem zprovoznil svou první webovou prezentaci, bohudík se nedochovala. Byla to skvělá doba, na internet jsem se připojoval vytáčeným připojením skrze Amigu 1200 na podvojné analogové telefonní...
Dalo mně to děsně práce, ještě to asi není kompletní, těžko říct, třeba najdu po internetu ještě nějaký zajímavý článek vztahující se k mojí produkci, či návod, nebo cokoli tomu podobného. Každopádně – nahoře...
Budeme si tu psát o verzi pro Amigu, kterou napsal na sklonku babího léta roku 2017 Hologram, jako svou poslední Amiga hru vůbec. A dovolíme si zde ocitovat několik vřelých slov z úvodu hry....
Oni vědi, že mimo tenhle blábolníček provozujou, respektive hostujou ještě takovou sbírku romatických hříček pro osmibitové krasavce ze dílen americké společnosti Atari. Oni tam na něj moc nechoděj, no a po dnešku tam asi...
Někdy v roce 1996 jsem napsal textovku Vietnamská mise, zkráceně nazvanou NAM, bylo to pro Amigu na motivy povídek, které napsal kamarád Jirka Špalek. Hru jsem napsal asi za dva až tři dny, byla...
Stala se zvláštní věc, vydal jsem se na mezinárodní demopárty do Bratislavy. Já ten co skoro nikam necestuje a moc se s komunitou nesetkává, ale osud tomu chtěl a jistá demoscénní klika mne ukecala,...
A máme tu pokračování Purpurové noci od Karolíny Francové. Kniha navazuje, tam kde skončilo Ve Stínu Rudé věže. Jan Rener se ujímá vlády na Českem a přilehlými magickými oblastmi, v jeho vládě mu pomáhá...
Mám rád Vladimíra Šlechtu, už kdysi hodně dávno jsem se setkal s jeho povídkou v Ikárii – Operace Svaté kopí, to bylo asi setkání první. Někdy před deseti lety jsem objevil jeho Střepy z Apokalypsy a už...