Bláznivý nápad 2020

Jasně, měl jsem fakt docela bláznivý nápad, vzít Emgeton Story – Bláznivý nápad a opravit chybu v herním kódu a vyslat ho do světa. Teď už vím, že to byl fakticky bláznivý nápad a mám sto chutí se vydat směr Jirkov a navštívit autory hry. Já vím, oni tam už určitě nebydlí, minimálně vím, kde hledat pana Hokůva.

Bláznivý nápad vyšel v roce 1991, jako pubertální děcko jsem ho hrál, nikdy nedohrál a pochopit herní kód se mi nepovedlo, takže jsem hru na několik let odložil. Někdy před jedenácti lety jsem si psal s panem Hokůvem, dokonce hru předělal do svého Python engine, ale pak naše komunikace utichla. V té době také Petr Fly Svoboda opravil oba Emgetony – tak, že uložil obsahy paměti Atari z emulátoru. Já jsem ale chtěl vždycky mít opravený XEX. No a to se co? No povedlo.

V zimě jsem se věnoval Emgeton story 2, takže jsem se naučil číst v herním engine, nebylo to zase tak těžké jako v hlubokých 90. letech, engine vychází z Indiana Jones a Chrámu Zkázy, no jak jinak, je lehce modifikovaný, co se týče herních objektů.

U Bláznivého nápadu byl ale problém, někdo, možná to byl i sám autor hry, předělal proměnné, tak, že jakýkoliv pokus o opravu vyhazuje v Basicu chybu. Takže jsem vzal na pomoc nějaké ty editory a jal se opravit jména proměnných, zpočátku jsem si říkal, že to bude rychlovka, no chtěl jsem se na to i vykašlat, práce to byla mravenčí, ale snad se to povedlo. Pro lepší hraní jsem navýšil možnost nést patnáct objektů, místo pěti v původní hře, přidělal jsem herní kompas, kdo v dnešní době bude zkoušet kam můžete jít. Povedlo se najít všechny prostorové anomálie a tak se herní mapa stala přehlednější, vemte si, že jste vylezli směrem na kopec nahoru, ale dolů jste museli jít na východ, no těhle perel ve hře bylo dost.

Co jsem si myslel, že je neřešitelný problém o kterém jsme věděli, nebyl zase takový problém a myslím, si že původní hra se dá dohrát i bez toho, abyste otevírali rozvaděč, kde je pětka a manuál hry. Píšu si mentální poznámku – vyzkoušet. V té původní verzi byl hráč asi hodně ochuzen o spoustu herního požitku, nebo zážitku, vyložte si to jak chcete, třeba v lokaci s továrnou, je nefunkční akce s policajtem, respektive, není vůbec vidět a kontrola jeho podmínek je udělaná tak divně, že se vám vlastně nic nestane, opravil jsem to a policajta jsem zviditelnil. Další takovou perličkou je akce na skále, tam to bylo tak komplikované, že jsem vyhodil akci s namazáním rukou, eh, teda pumpy. Jste na skále, jdete dolů a přijde nečekaná smrt v podobě, že vaše ruce ten nápor už nevydržely, před tím musíte napsat příkaz – namaž pumpu, no a pumpa je prostě někde jinde. Tuhle hovadinu jsem vyhodil a řídil jsem se jen hlavní podmínkou, pokud nenamažete pumpu, tak se nenapijete a když nemáte u sebe tubu s pantocidem, tak se otrávíte.

Je toho tam prostě víc, co by stálo, za větší opravy, bohužel – není paměť, tak jsem aspoň dopsal zobrazení bunkru v lesním bludišti a zobrazení mladíka tamtéž, tohle jsou takové ty stěžejní akce, které jsou hodně důležité pro dohrání hry.

Došlo také ke změně lokace několika předmětů, tak, aby hra dávala smysl. Tedy, aby si hráč prolezl všechny lokace, po několika úpravách bylo zjevné, že prostě není potřeba řešit akci se psem Besinou, v lokaci, kde se nachází je jen žebřík, který musíte se psem vyměnit za piškoty, abyste se dostali na střechu kotelny, jenže tam není vůbec nic – prostě zbytečná akce. V té samé lokaci, ale najdete tubu s pantocidem, řekl jsem si, že by bylo hezké, kdyby ta tuba byla na střeše a ne v háji, kde se původně nacházela. Mimochodem tu tubu podle původní verze šlo i vykopat – no jak se může jeden předmět nacházet ve dvou nezávislých lokacích? To je otázka, samá otázka.

Pak tu byl také onen imbus, kterým se otevíral svatý grál hry, no on to nebyl svatý grál, byl to rozvaděč, bez imbusu a rukavic se do něj hráč nemohl dostat a tudíž nezískal piškoty, pro toho psa, ne piškoty nebyly v rozvaděči, ty prodávají v kiosku. No a tak jsem si říkal – vzpomínal, jestli třeba imbus nebyl v brašně hned na začátku hry, mohl být, nebo byl někde jinde, já se rozhodl, pro větší obtížnost – dal jsem ten imbus do lokace, kde ho musíte vykopat, přesně tam kde se kopala ona tuba.

Ve hře jsou také dva objekty, které nemají smysl, ale mít mohli, jedním je vykopaný ruksak, nebylo by složité napsat několik podmínek kolem továrny, až tam bude hráč pašovat nalezený koaxiální kabel a ten byl nebyl ruksaku – tak by ho hned sbalil policajt, jenže paměti je málo. 

Dalším objektem co ve hře nemá zjevný smysl je zrcátko a gumička, ty bych tipoval jen pro zmatení hráče, který už je v původní verzi zmaten až dost.

Dost bylo ošklivých slov o hře a jejím provedení, co stojí rozhodně za zmínku je příběh, nebo alespoň herní kulisy. Někde jsem slyšel, tuším na nějaké přednášce, že se jedná o hyperlokální hru, tou je to bezesporu. Hra se odehrává v Jirkově, což je město kousek u Chomutova, jako děcko jsem příběh prožíval a představoval si herní situace a moje fantazie pracovala na plné obrátky, některé akce jsou celkem vtipné a poplatné době, zvláště pak ten suchý humor poplatný době vzniku spolu s málem Atari paměti hru činí geniální. Ve hře je ve spoustě lokací zmíněno bydliště autorů a jejich přátel, dnešní době naprosto nepřijatelné z hlediska ochrany osobních údajů. Ale tenkrát byli přátelé autorů hrdí na to, že vystupují ve hře, která si našla svoje publikum, rozšířila se mezi komunitu.

Ona ta komunita devadesátek byla hrozně zajímavá, hry se měnili v klubech a mezi přáteli, každý chtěl být známým autorem konverzační hry a tak vzniklo spousta zajímavých a někdy méně zajímavých pokusů, Emgeton story je jeden z těch lepších, třeba i po technické stránce, autoři vykradli herní engine z Chrámu zkázy, naroubovali tam svou vlastní znakovou sadu a info řádek, celkem rychle se to inicializovalo, v té době celkem i nevídané, na druhou stranu je engine pomalý a určitě by ho šlo částečně opravit, v dnešní době to zase takový problém není – v emulátoru si zapnete warp mode a nemusíte na nic čekat, jinak už ani ty basic hry nehraju. Na reálném Atari to musel být masakr, zvlášť pokud jste ve hře bídně zahynuli a museli jste začínat od znovu, mimochodem hra umí ukládat pozici na pásku, ovšem chybně, myslím si, že neuloží nic. Opravil jsem to, takže si můžete hru na reálném stroji ukládat.

Ohledně herních reálií, v dnešní době se můžeme podívat pomocí online map do skutečných lokací, jestli odpovídají herním a je tomu tak. V Jirkově můžete navštívit bydliště autorů a také se můžete podívat do sousední vesnice, jestli hra odpovídá skutečnosti, celkem by se dalo říci, že ano. Najdete tam požární zbrojnici, rybník a nebo i pomník. Po okolí jsou rozesety v krajině řopíky, ale ze kterého vylezl Dušan se mi nepodařilo zjistit, je jich tam prostě moc. 

Hledejte na mapách kopec Strážiště s hotelem Partyzán, z map se nepovedlo vyčíst, jestli je na kopci sjezdovka, je možné, že už dávno zarostla stromy. Co se týče toho bunkru, tak by to mohl být třeba Bunkr K-51/12/A-160.

Někdy před třinácti lety jsem byl s Dušanem v kontaktu, už ani nevím jak jsme se dali dohromady, tehdy přepisoval Emgeton Story do engine v Pythonu, to se povedlo, takže si můžete zkusit hry zahrát pomocí jeho engine, ale už teď varuji, nainstalovat si Python a rozchodit to pod Windows, není jednoduché.

Co dělají autoři teď? Nevím, je možné, že se zase Dušan ozve, když jsem tu jeho hru opravil. Nebyl jsem sám, testoval to Pedro a technickou pomoc poskytl největší odborník na tyhle věci a tím je Fandal, je prostě dobrej, pomohl mi ze hry vytáhnout horní info linku a také mne naučil jak to celé spojím dohromady, prostě supr, to ho aspoň nemusím tolik otravovat, když si něco umanu.

Třeba se ozve i druhý autor Petr, zkoušel jsem ho na internetu najít, nejsem si jist, jestli se povedlo, ale na všechny pokusy o komunikaci nedorazila žádná odpověď. Rád bych se jich obou zeptal na spoustu věcí, i když něco mi už říkal Dušan.

Už nemusíte pokračovat ve čtení, bude následovat návod na hru, kde uvidíte rozuzlení děje a řešení jednotlivých situací.

Začínáme na zastávce na náspu, těžko říct, jestli jde o hlavní Jirkovské nádraží, ale je to možné, naše první kroky povedou dolů k pokladnám, pokud chcete rychle skončit hru, pak prozkoumejte pokladny a kupte si bez placení jízdenku, pro ty ostatní hráče se podíváme dvakrát za sebou do koše, kde objevíme slupku od banánu a vajgl.

Naše další kroky povedou do města Jirkova, musíme najít aurory hry Bláznivý nápad, no při hraní a opravách hry jsem je chtěl jet také najít. Dojdeme k chlapci na skateboardu a narafičíme mu slupku od banánu hezky pod kola, stačí ten předmět prostě odložit na zem, chlapec má u sebe rambokudlu. S tou se vrátíme do lokace hned za nádražím, kde roste suchý strom a pomocí nože, tedy vlastně skoro logickým příkazem napíšeme uřízni klacek, bude se hodit, vypadá jako samopal, s tím se vydáme ke hřišti, kde si hrají hoši na vojáky, klacek položíme a získáme šperhák. Mimochodem, kdo chce zažít ve hře další smrt, stačí prozkoumat křoví v lokaci kde uřízneme klacek. Pokud se do lokace s klucíma dostaname bez klacku, čeká nás potupná smrt.

Dojdeme do kotelny a cestou si vezeme několik věcí, na které narazíme, ale nebudeme brát všechno jen to nejnutnější. Třeba brožura, ta se hodí za malou chvilinku, až se budeme vracet zpátky do města. V polorozpadlé kotelně můžeme kopat, je to hodně zajímavé, buď se autoři rozhodli, že se ve hře dá kopat bez lopaty a nebo udělali chybu, no prostě vykopeme kleště. A jdeme zpět na zastávku MHD.

Tam položíme brožuru, individuum ztratí rodný list, ale ten zatím necháme ležet na místě, stejně touhle lokací půjdeme několikrát. Jdeme si totiž pro lopaty a odemkneme vše co nám bude stát v cestě, je totiž nutné se postupně zbavovat nepotřebných objektů.

U oploceného objektu budeme štípat plot, můžeme se zbavit kleští a sebereme lopatu. Dále pak postupujeme až na kopec, kde odbočíme na polní cestu a u třešně dojdeme na smetiště, kde je polní lopatka a na druhé straně u skupiny dubů sebereme francouzák, také můžeme kopat, máme obě lopatky, objevíme další objekt. Pro tuhle hru je to stěžejní věc, jedná se totiž o imbus, s tím otevřeme bájný rozvaděč. Ještě si skočíme k rozbité lávce, kde je mezi trámy schovaný klíč. Pokud půjdeme dál na lávku, čeká nás další smrt. Jdeme zpět. Cestou k nádraží je můstek přes řeku, na jih se nedá jít, protože vrata jsou zamčená, můžete je odemknout.

U schodiště zajdeme za instalatérem, podarujeme ho francouzákem, dostaneme rukavici. S tou se vydáme k rozvaděči, otevřeme ho, bez rukavice nás zabije proud. V rozvaděči je pětka, tu si vezmeme, můžeme se podívat na manuál hry, ale bude nám k ničemu.

Jde se kopat do staré výtopny, vykopeme šroubovák, ten si vezmeme a budeme postupně sbírat další věci, na jihu je ruksak, tedy musíte jej vykopat, ale je k ničemu, tak ho tam nechte ležet i s oběma lopatama, nebudou potřeba. Cestou zpátky sebereme koženou brašnu a dojdeme ke kiosku. Kde si jeho prozkoumáním koupíme piškoty, tedy musíte přesně vědět, co napsat. Já to vím a vy vlastně také, jsou to piškoty pro pejska Besinu. Ta pobíhá v březovém háji, nenechá nás vzít bez piškotů žebřík, pokud to uděláte bez piškotů, je tu další bídná smrt.

Se žebříkem se vrátíme ke kotelně a jdeme nahoru na střechu. Kde najdeme po prozkoumání střechy tubu. A zase zpátky, cestou se stavíme v malé zahradě s udírnou pro maso, to vložíme do brašny, neboť až budeme míjet chlápka, tak by nás zabil, že ho okrádáme. Cestou prohledáme budovu Hostince, najdeme krabičku, dále pak otevřeme požární zbrojnici, respektive napíšeme příkaz odemkni, je tu ukrytá sekera, zabavíme ji. Můžeme se zbavit šperháku a klíče.

U malého ratlíka vysypeme brašnu, ratlík sbalí maso a máme volnou cestu na skládku, kde si vezmeme časopis. Pokračujeme dále do lesů, kde je maringotka s anténou, další smrt nás potká, když tu anténu sebereme hned, nejprve ji vyšroubujte. Pak si ji vezměte, můžete ji rovnou nechat u chlápka u rybníka. Chlápek nám věnuje pajcr, jdeme do lokace se sudem a cestou si vezeme hrnec. Časopis dáme ženě u sudu, pak sud rozsekáme a nabereme hmotu.

Dojdeme k poklopu, ten namažeme a otevřeme, v toluenovém doupěti sebereme prkno. Můžeme se zbavit sekery, hrnce a rukavice s imbusem, na zastávce si vyzvedneme ztracený rodný list. A jdeme zpět do lokace s pumpu, kterou namažeme a pak se napijeme. Pumpu namažeme tak, že máme u sebe krabičku, co jsme nalezli u budovy hostince. Pozor vodu doporučuju pít jen jednou, jinak nás opět potká nemilá událost.

Opravíme lávku položením prkna a zde si odložíme i rambokudlu, neboť by nás policista mohl zatknout v následující lokaci za držení zbraně. Továrnou projdeme ke skále a pak nahoru do rozsedliny. Kde odsuneme šutrák, bez pajcru a síly to nejde. Policajt u továrny nás zase nepustí bez rodného listu. Pod šutrem je schovaný koaxiální kabel, vezmeme si ho a pak zpět cestou u lávky sebereme rambokudlu. Kabel dáme chlápkovi a dostaneme stovku.

Jdeme najít autory hry, nejříve můžeme najít v bunkru Dušana Hokůva (toho bych tam asi rovnou zabetonoval) a ten nás pošle za Petrem Hossnerem na kopec, tak tam dojdeme, dáme mu vajgl, který vyměníme za pivo. To doneseme Dušanovi co se skrývá v lese v bunkru, hajzl, chce to pivo otevřít, to naštěstí jde, jen pokud máme rambokudlu.

A teď přijde čas na to mu položit kazetu na hru Bláznivý nápad, tu si vyndáme ze somračky, pokud bude někdo tápat, jak se takováhle věc vyndá, pak příkazem seber kazetu.

Příběh nás zanese k Dušanovi domů, proč nemohl jen zůstat zabetonovaný v tom bunkru? No a máme skoro hotovo, dojdeme zpátky na nádraží, kde průzkumem okének pokladen si zakoupíme jízdenku domů, mimochodem, můžeme si tam napsat co chceme, pokladní to zkousne. Nezapomeňte položit stovku, jinak nás paní pokladní naposledy zabije a pak jen na zastávku a nastoupit na vlak, je tu konec hry.

Ve hře je pár objektů, které jsou k ničemu – je to zrcátko a gumička.

Opravená verze ke stažení je zde – https://atari.panprase.cz/download.php?soubor=6615