Chrám zkázy 2.0

Už vidím, jak se mi smějete, jak jsem tu nadával minule, že jsou hry na Atari, které prostě nedohrajete, protože autoři v nich dělali chyby a nikdy si to po sobě neprošli. No tak tu máme taky jednu takovou. Sliboval jsem, že se podíváme na jednu mojí věc, sliboval jsem svou prvotinu – Indiana Jones II aneb Chrám Zkázy 2.0. Tak tedy tady to je a nebude to hezké, vůbec to nebude hezké.

Nejdřív, si povíme asi něco o pozadí, nebo taky popředí, nebo vůbec jak to nazvat. Roky 1991-1992 byly zlatou érou českých textovek, nebo spíš, dostal jsem se k nim já se svou malou maličkostí, když myslím malou, tak vězte, že mi bylo kolik? No 14 let, tak nějak.

Jako mladiství intelektuál jsem navštěvoval se svým osmibitovým miláčkem místní pobočku Atari Klubu Kladno, kde jsem byl natuty nejmladší. Mezi těmi statnými muži a odulými starci na báječných strojích Atari jsem se cítil jako ryba ve vodě. I když zpočátku na mne nezbyla televize. Ale mládí vpřed jak se říká, poradil jsem si po svém, zrekvíroval jsem vždy ohromnou televizi, co byla v takovém výklenku a hned jsem byl za hrdinu.

Někdy v zimě roku 1991 jsem si zahrál Pomstu šíleného ataristy a bylo vymalováno, chtěl jsem si taky napsat svojí hru, až k tomu došlo, respektive, můj kamarád Vláďa Nejedlý nějakým způsobem – tuším, že zběsile nahrával Chrám zkázy, předělávku pana Fuky do Atari a pak šíleně mačkal klávesu break, až se mu povedlo získat listing hry. Cesta byla tedy volná. A jalo se programovat, respektive přepisovat.

Ano – čtete správně, v té době jsem nerozuměl hernímu enginu ani za mák, ono ostatně teď také ne – kecám, tenhle engine byl použit minimálně v další 4-5 hrách a nedal bych ruku do ohně, že i Ataristův protiútok je v Basicu – je hodně podobný, respektive se tak chová při výpisu herních lokací jako zmíněný chrám zkázy. Je děsně pomalý, co to způsobuje? No to máte tak, způsobuje to výpis řetězce a jeho zarovnání, tak aby rozděloval slova. Nechápu jak jsem mohl v té době tyhle hry hrát. Bylo to straně pomalé. Mimochodem, kdo to bude hrát v Altiře, pak doporučuju si promačkávat F1, při výpisech textů, značně, ale značně to urychluje hraní hry.

No zpět k naší práci, Vládík namaloval celkem zajímavý herní font, na tu dobu jsme jej inicializovali děsně rychle, to protože jsme použili prográmek, co nám vygeneroval 11 řádků v Basicu s fontem, ale to už jsem zmiňoval – no na vykrádání jsme byli machři, to je snad jasné.

Připravili jsme první část, kde píšeme bludy o dalších hrách a hraje k tomu příjemná muzika Digi-loo-digy-ley, nebo jak se to jmenuje. Hru jsme vydali pod hlavičkou Krypl-soft. V první části zdravíme své kamarády a známé, kdepak je jim asi dneska konec? Co asi dělá Béda Chaloupka, Michal Koudelka a nebo Pavel Váňa? Pak se nahrál další díl s hrou.

Abychom zamezili kopírování, respektive neoprávněný přístup, zvolili jsme heslo – tajné heslo „Kam běží modrá lyška ??“

To Ypsilon je v hesle správně, aby náhodou někdo ze Zubtronicu se do hry nedostal, kdyby mu jen tak někdo mezi řečí heslo sdělil. No prostě chytráci.

Pamatuju si, jak jsem měl celý listing hry vytištěný na nekonečném papíře a texty jsme vymýšleli do bloku podle řádků kódu, jelikož jsme kódu nerozuměli, tak jsme měnili jen texty, takže v podstatě, kdo dohrál klasický Chrám zkázy, neměl problém s naším. A to se dostáváme k chybě hry. Po tolika letech jsem se pokusil hru dohrát, ano skoro se mi to povedlo, ale zapomněl jsem si taksi položit bednu hned na začátek hry, a tak jsem jen prostě slezl do začáteční lokace a nic se nestalo, v klasickém Chrámu zkázy hráče čeká smrt.

Zmínil jsem se o změně textů, pak tedy v té době nám přišlo děsně humorné zmiňovat neustále všude pana Loštáka – naší ikonu a legendu a kdo ví co ještě, pak pár kolegů z Atari Klubu a vůbec udělat prostě takovou skoro jakoby parodii na Indiana Jonese. Nic víc, nic míň – ta pravá bomba měla přijít později.

Kdo si nechce zkazit hraní hry, tak klasicky – dál nebude pokračovat, protože následuje zevrubně podrobný návod na hru.

Mimochodem, herní příkazy se zadávají s diakritikou a příslušné znaky jsou ukryty pod klávesou CTRL a dané nabodeníčko, nicméně třeba Ě je skryto pro CTRL+F, tehdy mi to přišlo děsně super psát česky, ale až o mnoho a mnoho let později jsem přešel na klasické české rozložení znaků.

V hospodě se pobavíme nad ožralým Viktorem Lošťákem a přečteme si dopis, píše nám Eda Fuxa. Který nás prosí, abychom našli kamaráda Vlastíka a hlavně masku slunečního boha. Jak je vidno, ani jsme neměnili popisy objektů ve hře. Jdeme na východ, sebereme větev, pak dojdeme k lokomotivě Sergej vlezeme dovnitř, stoupneme si na pedál a vystoupíme. Sebereme sirku a akci s lokomotivou opakujeme, dostaneme se tak přes smrtící lidožravé pavouky. U lokomotivy je i kanystr tak ho vezmeme a dojdeme do lokace s dírou v zemi.

Položíme kanystr, zapálíme větev a tu také položíme – následná exploze nám vyčistí spodní patro od hadů, pokračujeme štolou až dojdeme k bedně, otevřeme ji a vezmeme si masku a lano. Bednu také, tu přemístíme do hospody.

V lokaci s trámem uvážeme lano a můžeme až do spodního patra chrámu. Pak dojdeme do lokace s kohoutem, kde otevřeme dveře, vezmem si past a otočíme kohoutem. Dojdeme si kolem hadů pro bacpack, podivnou tu zbraň a pak po laně vyšplháme o patro výše, otevřeme dveře a dojdeme ke vstupu do chrámu, lokace jsou tu poněkud podivné a jejich mapování dá poněkud zabrat, nicméně u ducha, položíme past a stiskneme tlačítko. Past si vezmeme a pak musíme projít bludištěm pro filtr.

Cesta je jednoduchá, každá lokace v bludišti má odlišný popis, některé směry vás navedou zpět, ale což, řešení je jednoduché. Jdeme tedy na západ, sever a západ, kde si vezmeme filtr od masky. Vrátíme se zpět na začátek bludiště a pak se vydáme znovu na západ, sever, jih, východ, východ, nahoru, na sever a pak pokračujeme zaplynovanou komorou na jih, dokud nedojdeme k bažině, tady odložíme vše mimo pasti.

Projdeme přes bažinu k ropuše, kde otevřeme past vyděsíme ji a sebereme diamant. U obětního kamene vložíme diamant do otvoru a vypadne na nás truhlička. S tou se pokusíme dojít až k oltáři s maskou v cestě nám brání zavřená brána, bohužel tady je řešení poněkud komplikované, neb obě verze Chrámu zkázy obsahují chybu, nejde nějak otevřít brána. Zkoušíme to, dokud se to nepovede a pak si dojdeme pro masku, kterou vyměníme za truhličku.

Dostaneme se dále chodbou ke komínu hospody, kde nás před pádem dolů a neřešitelnou situací zachrání ona zmíněná bedna.

Hra je dohraná a je to. Nebo vlastně, ne, ano napadlo mne, že bych opravil chyby – byl by o to zájem? Nebylo, ale asi to stejně udělám, proč bych nemohl mít funkční hru. I když si myslím, že tehdy jsme ve hře chyby neměli, je dost dobře možné, že se zdroják zničil konverzí, ale kdo ví.

A co si dáme v naší nedělní chvilce s textovkou příště? Debils action, nebo něco jiného? Něco nejvíc Atari moc klasického?

No nechte se překvapit.