Emgeton Story 2020
Dostal jsem děsnou chuť si zahrát nějakou pěknou textovku pro osmibitové Atari, dlouho jsem žádnou nehrál a tak jsem začal bloumat, co by to mohlo být, co jsem dlouho nehrál a nebo vůbec nehrál a nebo nějakou ke které mám nějaký vztah.
Dlouho jsem bloumal archivem, až jsem narazil na Emgeton story 2, hru jsem hrál kdysi hodně dávno jako dítko, nikdy ji nedohrál, ale to už jsem tu kdysi dávno psal. Před deseti lety jsem čile komunikoval s jedním z autorů Emgetonu, který vyvíjel engine pro textovky v Pythonu, kam také přepsal svoje vlastní díla, tedy ty dva díly Emgeton story. Po nějakém čase, se na to ale vykašlal a naše komunikace utichla. Takže tu máme verze Egetonu v Python engine, který tedy rozběhat na Windows je trošku vopruz, kdo by chtěl hrát textovky a ještě před tím instalovat tisíc věcí.
No jak jsem se zmínil v předchozích článcích a spekulacích, tak jsem také děsně litoval, že jsem se zbavil svých kazet pro Atari, kde dozajista byla verze Emgeton Story co šla dohrát, že jsem se nezmínil? No, ona ani jedna verze pro Atari dohrát nejde v obou jsou chyby, takové, že prostě hru poctivě dokončit nemůžete. Ve druhém díle jsou chyby fatální a takové, že se hrát skoro ani nedá. Dlužno dodat, čirou náhodou jsem si vzpomněl, že bych mohl mít jistou kazetu s textovkama pro Atari, kterou jsem zakopil někdy koncem devadesátých let, už ani nevím od koho a tak začalo hledání oné kazety, zapojení Atari k televizoru, naladění a pak hledání souboru s hrou. Vzpomněl jsem si taky na jednu věc, kdysi dávno jsem si druhý díl Emgeton Story koupil, tak hra měla ochranu proti kopírování, nebylo to nic složitého. První díl hry (víme, na Atari měla většina textovek na pásce dva díly, v první části byl většinou jen úvodní text) nahrál jakýsi zavaděč pro turbo a pak se dotáhl zbytek hry, ona část po speciálním zavaděči, nebyla kopírovatelná běžným kopírovacím softwarem. Myslím, ale že jsem to jako dítko zlomil a hru si okopíroval, buď pomocí nějakého softu, co načítal soubory i bez zaváděcí hlavičky a nebo natvrdo pomocí dvojčete. Třeba si to pletu s Ataristovým protiútokem, kdo ví. Takže víme, že první část se nahraje do počítače pustí se úvodní demo hry, kde je pravděpodobně vykradený scroll a logo Atari s hudbou, pak se ukáže obrázek a zobrazí se úvodní texty, následně si nahrajeme samotnou hru.
Ochrana proti kopírování je i součástí druhého dílu s hrou, tam si podle mne autor hrabe někam do paměti a pokud v ní není nějaká proměnná tak se hra rovnou smaže, myslím, že nějaký odborník na tyhle věci by byl přesnější, ale nám to stačí.
Samozřejmě, že jsem se dostal k listinu hry na originálním Atari, tudíž jsem mohl porovnat jak si stojíme s tím co bylo později zachráněno do našich archivů, jaké bylo překvapení, že zachráněno bylo vlastně to co jsem nahrál do reálného stroje. Listing je identický a to jsem se zaměřil na chybné části kódu.
Aha, já jsem trošku přeskočil podstatu celého příběhu, ještě než jsem dostal nápad s reálným strojem, tak jsem si hrál s emulátorem a pokusil se rozluštit původní kód hry, což je u Atari basicu, ehm, jak to napsat politicky korektně (abych mohl někdy mezi ataristy na Atariádu), no prostě Atari Basic je příšerný, jak jsem jen mohl v něm kdysi něco dělat. No zpět k tomu kódu hry, ten vychází z portu Indiana Jonese (tak tady by mne zajímalo jestli ten kód je původní ze ZX Spectra) od pana Fuky ze Sinclairu. Sám jsem kdysi napsal v devadesátých letech parodii na Indiana Jonese, respektive, přepsali jsme texty a doplnili jej o krásný font, který namaloval Vláďa Nejedlý. Tehdy jsem v tom neuměl ani číst, takže jsem se v daném listingu nevyznal.
Takže máme listing hry, abych si ulehčil práci, uložil jsem jej do textového souboru a pak už byla hračka hledat chybu pomocí moderního textového editoru. Na pomoc jsem si vzal Python verzi hry, kde je ona podstatná chyba odstraněna – pro lepší orientaci ji nazvěme Gumovkagate.
Dostal jsem samozřejmě nápad, víme tu o jednom Herním archeologovi, co bádá ve starých hrách a dohrává je a pak píše na ně překrásné recenze, já to Emgeton Story 2 upravím, napíšu si tam svůj nick a bude. Tady jsem se zarazil, jak já sakra udělám, i když budu mít nakrásně basic listing uložený zpátky XEX a naroubuju tam font, nedejbože horní řádek s logem hry a hodinama, no to nemůžu v životě udělat, ještě tak udělat z toho disketový obraz, nabastlit tam nenápadně TurboBasic a nahrát font, to jsem kdysi dělal, to by mohlo jít. A nebo se můžu tedy vydat cestou – napsat největšímu odborníkovi na Atari a optat se jestli ten zbytek udělá. Stalo se, udělá to pro mne, budeme mít opravenou hru, nazvěme se tedy herním restaurátorem, snažíme se tohle originální dílko dát dohromady, aby fungovalo a šlo dohrát, přitom nesmí ztratit na té patině starých časů.
Takže jdeme odstranit Gumovkagate, víme co máme hledat a jak se máme zachovat podle Python verze hry, ty gumovky co nejdou najít schováme v parku a hru testneme a dohrajeme. No nejdřív si ji tedy raději znovu zahrajeme, abychom se třeba nedopustili nějakého přehmatu a neposlali na kompletaci opravenou verzi hry s další chybou, no a tady se dostáváme k problémům, dalším a dalším ještě dalším.
Při testingu hry zjišťuju, že to nebude vůbec procházka růžovou zahradou, spíš cesta do Mordoru, ve hře je spousta chyb a vůbec nechápu kterou verzi hry hrál Petr Svoboda, když na ní psal návod, podle listingu je spoustu herních objektů k nenalezení, některé jsou takové, že ani nemají popisky k prozkoumání. Některé jsou k ničemu a část hry je tak trošku divná, respektive je tam jedna osoba, která by měla něco dělat, nebo podle mého názoru by se měla alespoň nějak sofistikovaněji zlikvidovat. Pak se i po opravě Gumovkagate dostaneme do situace, kdy herní engine nám nedovolí získat velice potřebný objekt, takže jak z toho ven? No jak, opravíme to, co nebudeme vědět, podíváme se pěkně do toho Python engine, sám autor si to nějak doopravil.
Takže jsme se naučili číst herní engine a jsme schopni v něm provádět poměrně smysluplné změny, není to špatný engine, ale má jednu vadu na kráse, když ve hře máte jeden stejný objekt na dvou místech, tak vám podmínky vyhodnotí pravdu a dál se neprohledávají, což je docela problém, když objekt silážní věže a kostelní věž máte až o několik desítek řádků dále. Musíme to opravit, aby nedocházelo k této nepříjemné chybě a mohli jsme mít třeba v jedné lokaci televizní věž, ve druhé strážní věž a ve třetí třeba silážní věž. Oprava se povedla a věží můžeme mít kolik chceme, herní engine testuje ještě jestli se hráč nachází v dané lokaci a nebo má objekt u sebe a pokud ne, tak pokračuje v hledání dál.
Když jsem znovu kreslil mapu hry, jsem také tak trochu herní kartograf, dostal jsem další nápad, herní engine sice umí – ten původní zobrazovat herní směry, ale v Emgeton story ony části jsou vymazány, asi pro ztížení hry, jo jasně chápu to – Ataristův Protiútok to neměl taky, tedy, když jste si našli kompas a jehlu tak jste ty směry měli. No – požadované řádky kódu jsem dopsal do nové verze, alespoň se to bude lépe hrát a ještě lépe mapovat.
V další části hry jsem se dostával do situací, kdy jsem bídně zahynul a nevěděl proč, prostě chyběla část kódu, který se staral při nešťastném úmrtí hráče o výpis textu a čekačka na klávesu, samozřejmě jsem to opravil.
Není těch oprav nějak moc, no je a ještě další budou. Pak tu máme část hry v kostele, kde je asi chyb nejvíc, třeba objevení poklopu do podzemí kostela by mělo nastat až najdete pergamen a prohlédnete si jej, pak najdete poklop, ten otevřete a můžete tam zvesela vejít klidně bez svítilny. Tam najdete mladíka – samotného autora hry, ten je svázaný provazem a když jej osvobodíte, tak dostanete rum. V podstatě v původní verzi hry vlítneme do podzemí vememe rum a tradá na konec. Takže jsem opravil, jednak hledání poklopu, svítilnu, bez baterie nesvíti a nejde s ní jít do podzemí, dále pak musíte získat nůž, čímž bude mít smysl záchrana sebevraha na kolejích.
Další částí je akce v JZD, tam tedy jsou ony zmíněné silážní věže, je tam také chlápek – autor Emgeton Story 1, v podstatě nefungovalo na něj nic, takže k silážním věžím a ke hnoji se nedalo dostat. Opravil jsem tuhle situaci, kdy chlápka zabaví plynová maska, tady se můžeme dostat do nedohratelné situace velice snadno, protože hra kontrolovala použití masky – respektive mít masku u sebe při průchodu zaplynovaným, územím, to jsem omezil jen na použití plynového granátu, pokud nemáte masku končíte, jinak se dá normálně projít – mysleme si, že se plyn už jakoby rozplynul. Ale zpět k chlápkovi, je to nepovinný quest, prostě sem nemusíte chodit, však také najdete jen noviny a spray, co s nimi dál, ví už jen autor a ten si na to nevzpoměl. Asi bych ten spray hodil do ohně a zbavil se nepřátel, nebo jej nastříkal rovnou asi autorovi do obličeje.
No a vlastně jsme na konci, kde je také několik chyb. Třeba drát, sice s ním nastražíte past, ale, už nikdy nesmíte místnost opustit i když onen drát seberete. Také z bedny ve stanu nevypadlo všechno, vlastně z ní nevypadlo nic. Opravil jsem ony předměty, aby se ukázali v lokaci, jako i onen hoch, co se přiběhl podívat co se vlastně děje. Celá hra končí získáním kazety a datasetu – následuje konec.
Když to shrnu, Emgeton Story 2 je jedna z lepších – slovy pana Švelcha hyperlokálních textovek pro osmibitové Atari, mám k ní nějaký vztah, takový ten dětský, kdy jsem si představoval, že lezu po lesích kolem obce Výsluní a hledám ukradenou kazetu a dataset. Celkově by se na hře mohlo vylepšit toho spoustu, trošku rozepsat lokace, on je tedy ještě jeden malý problém v engine hry. Lokace jsou napsány jako datové řádky, ty se odděluji v basicu čárkou, tudíž jsou ve hře pouze jednoduché věty popisu lokací, no ale to jde přeci vyřešit jiným znakem, kde si tu čárku na ten znak namalujete. Ale já jsem jen herní restaurátor, nepíšu tu remake hry – i když kdo ví, třeba jednou napíšu Emgeton Story 3, kde budeme hledat autory hry, o jednom vím, jak jsem se zmiňoval na začátku Dušan Hokův je k nalezení, ale Petr Hossner bohužel, rád bych se jich obou zeptal jak to tenkrát bylo a proč poslali ven nedokončenou hru.
Pokud jste to dočetli až sem, nebyl jsem líný a je tu i odkaz na soubor, kde je opravená verze hry, se kterou mi pomohl sám veliký Fandal, díky jemu si ji můžete vychutnat, no taky mi to otestoval Pedro, jo ten samej Pedro co píše ten baječnej TXT engine – třeba v něm udělám Egeton Story 3, třeba taky něco jiného, kdo ví.
Tak Petr Svoboda si před lety koupil za nehorázné peníze originální verzi přímo od autorů a proto ji mohl krásně a zcela bez problémů dohrát. Neobsahovala žádné chyby, tak jak všechny ty několikanásobně kopírované kopie. 🙂
@FLYers: No já jsem taky měl tu dvojku od nich – ale nikdy jsem ji nedohrál, je fakt, že co si pamatuju – tak to bylo trošku jinačí, třeba pod můstkem bylo něco schovanýho. Bohužel páska je v tahu, bůh ví kde jí je konec.