Mona Lisa
Nazdar lidi, jmenuju se Bob Colins a jsem soukromé očko. Chtěl bych se s váma podělit o příběh jednoho obrazu co minulý týden zmizel z Paříže, určitě jste o tom četli v novinách, ano, byla to Mona Lisa od DaVinciho. Kontaktoval mne můj přítel Filip Brown, že bych si mohl přivydělat a najít toho zlosyna.
Tak jsem si vzal svůj papírový blok, načmáral do něj pár telefonních čísel a zasedl ve své kanceláři v Lodýně a jal se zjišťovat, kdo to byl. A vida, za pár hodin jsem to měl. Ale nebudu předbíhat.
Nejdřív jsem zavolal Filipa Browna na číslo 4710, abych se optal, jestli není něco nového. Představil jsem se teda jako Bob Colins, i když by mne měl poznat. Poznal a hned mi na mé konto HTR01262 přispěl se svou známou Janet Jackson – jejíž vstupní heslo je ELMER, krásných 2500 dolarů, panečku to se to bude pátrat.
Inu, docela jsem se podivil, že mi dali tolik peněz a tušiv zradu, zavolal Janet Jackson (0214) a představil se jako Filip Brown. No jasně tušil jsem to, takže mi slečna prozradila pár informací, které by mi mohli pomoci, musím se mrknout na telefax s kódem 02DX47A a taky mi řekla heslo Jacka Rocketa – AMAZONAS.
Na matrice jsem zjistil, že Jack Rocket bydlí v Paříži, fajn, tak jsem se tam vydal, nejdřív jsem musel vyzvednout peníze z banky 9173 k tomu kontu, co mi poslali ti dva. Jinak nevím jak bych se do té Paříže dostal, pěšky je to hodně daleko.
Málem bych zapoměl na ten telefax, byl v něm zapletený nějaký Phil Johanes, tak jsem zase zadal heslo AMAZONAS a představil se jako Filip Brown a poptal se na kód Jacka Rocketa – je to GIBRALTAR.
Sednul jsem tedy na taxík a hurá do Paříže. V paříži užil heslo GIBRALTAR a zjistil jsem, že má Jack Rocket přítelkyni Katrin Milerovou a její heslo je MAGIS. Pak jsem se zase taxíkem vrátil zpět do Londýna.
V Londýnské kanceláři jsem zavolal Katrin – 1191 a představil se jako Janet Colinsová, ale mrcha musela poznat, že nejsem její kamarádka nebo co a zavěsila.
Hnedka jsem si proklepl tu krávu Janet Colinsovou na matrice a zjistil, její heslo je to MACAO, ale nechápu proč její heslo mají na matrice. No nic, další cesta do Londýna předemnou.
Ale, ale, v Paříži jsem zjistil jméno té přítele tý krávy Colinsový, jmenuje je John Marger, takže zpět do Londýna. Kde si na matrice proklepnu Johna Margera.
Zjistil jsem jméno jeho starý, jmenuje se Eliza Stainova. Hmm, takže zavoláme Margerovi. Telefon má 9123, hmm, jaký to tak může mít heslo ten mameluk, co zkusit křestní jméno jeho starý. Fajn, funguje to! Kevin Mitnick je proti mne máslo.
Takže ten obraz čajznul Marger a jedou v tom snad všichni v mém okolí, to budou mít policajti radost. Hned jsem jim zavolal 9970, taky pěkně blbý číslo a prásknul Johna Margera.
Sladká odměna 5000 dolarů mne neminula…
Tak a já mám za sebou další českou textovku, alá Podraz, osobně tyhle hry nemám moc rád a naposledy jsem snad opravdu hrál jen ten Podraz, ba ne, Computer Live od Lukáše Časara ta mne bavila. Ale Mona Líza? Divná, uznejte sami. Jakto, že se v Londýně platí dolary a ty jména zlodějů jako vystřižené z Washingtonského telefonního seznamu, nehledě na ty stupidní čtyřmístný telefonní čísla, ty se používali tak za bolševika. Vlastně co bych chtěl od hry z roku 1990, že? Rok po revoluci…
No nic co tam máte dál?
